6 C 431/2021-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala úhrady dlužné částky 2 536 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem této Smlouvy bylo pojištění [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno], a to ve vztahu k vozidlu [druh vozidla] [jméno], [registrační značka]. Pojistné za pojistné období bylo sjednáno na částku 1 835 Kč. Pojistné období bylo sjednáno v délce kvartální. Počátek pojištění byl sjednán ke dni [datum]. Žalovaný pojistné splatné ke dni [datum] neuhradil, a to ani po opakované výzvě ze strany žalobkyně a jejího právního zástupce (výzvy ze dne [datum], [datum], [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum]). Ke dni [datum] proto došlo k zániku pojištění. Žalovaná částka 2 536 Kč tak představuje výši neuhrazeného pojištění za období od [datum] do [datum]. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady jejího příslušenství, konkrétně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 168 Kč od [datum] do [datum]. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy. Předmětem Smlouvy bylo pojištění [anonymizována tři slova] [rok] [anonymizováno], a to ve vztahu k vozidlu [druh vozidla] [jméno], [registrační značka]. Žalovaný se Smlouvou zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 1 835 Kč s čtvrtletní splatností, avšak pojistné splatné ke dni [datum] neuhradil, proto ke dni [datum] došlo k zániku pojištění. Pojistné ve výši 2 536 Kč za období od [datum] do [datum] nebylo žalovaným uhrazeno ani přes opakovanou výzvu k zaplacení (výzvy ze dne [datum], [datum], [datum], předžalobní upomínka ze dne [datum]). 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli platně pojistnou smlouvu, v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelně pojistné ve výši 1 835 Kč s čtvrtletní splatností. Své povinnosti však nedostál, když pojistné za období od [datum] do [datum] ani přes opakovanou výzvu žalobkyně neuhradil. Žalobkyni se přitom listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné za uvedené období uhradil, to však neučinil. Soud proto došel k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 536 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Náhrada nákladů advokáta byla žalobkyni přiznána dle § 14b a. t., a to z důvodu, že soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně podává žalob, kterými se domáhá plnění z pojistných smluv se stejným nebo obdobným předmětem více, přičemž tyto se od sebe liší minimálně. Soud je proto toho názoru, že daná žaloba je formulářového charakteru ve smyslu § 14b a. t.