6 C 502/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 3 941 Kč s příslušenstvím s následujícím odůvodněním. Žalobkyně, jako pojistitel, a žalovaná, jako pojistník, uzavřely dne 30. 7. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“) o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla tov. zn. Opel ZAFIA, [registrační značka], rok výroby [rok] (dále jen„ vozidlo“). Počátek pojištění byl sjednán na 30. 7. 2018 s tím, že ujednaná výše pojistného pro pojistné období 1 roku činila 8 763 Kč s roční splatností. Žalovaná pojistné splatné ke dni 30. 7. 2020 neuhradila, proto došlo ke dni 29. 10. 2020 k zániku pojištění. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 3. 2021. Žalovaná částka 3 941 Kč tak představuje výši neuhrazeného pojistného za období od 30. 7. 2020 do 29. 10. 2020. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady zákonného úroku z prodlení z částky 3 941 Kč od 30. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne 30. 7. 2018 k uzavření smlouvy, jejímž předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaná se smlouvou zavázala platit žalobkyni pojistné pro pojistné období 1 roku ve výši 8 763 Kč s roční splatností, avšak pojistné splatné ke dni 30. 7. 2020 neuhradila, proto došlo ke dni 29. 10. 2020 k zániku pojištění. Pojistné ve výši 3 941 Kč za období od 30. 7. 2020 do 29. 10. 2020 nebylo žalovanou uhrazeno ani přes předžalobní upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 18. 3. 2021. 7. Podle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou. 8. Dle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 12. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně spolu s žalovanou uzavřely platně pojistnou smlouvu, na základě které se žalovaná zavázala hradit pravidelně pojistné pro pojistné období 1 roku ve výši 8 763 Kč s roční splatností. Své povinnosti však nedostála, když pojistné za období od 30. 7. 2020 do 29. 10. 2020 ani přes výzvu žalobkyně neuhradila. Žalobkyni se listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že pojistné za uvedené období uhradila, to však neučinila. Soud proto došel k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí proto vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitla se s jejím zaplacením v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle § 513 o. z. v minimální výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 941 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.