7 C 100/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 8. 12. 2020 domáhala zaplacení částky 3 048 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného jízdného a nezaplacené přirážky k jízdnému. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav. Žalovaný cestoval dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, konkrétně 8. 9. 2020 autobusem linky 207 a 13. 9. 2020 tramvají linky 10, přičemž byl kontrolován revizorem, kterému se na vyzvání neprokázal platným jízdním dokladem, o čemž byly sepsány Zápisy o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo] (viz Zápisy o provedené přepravní kontrole [číslo] [číslo]). Porušením Smluvních přepravních podmínek [systém dopravy] [anonymizována dvě slova] vznikla žalovanému povinnost zaplatit 2krát jízdné ve výši 24 Kč a dále ke každému jízdnému také přirážku ve výši 1 500 Kč, přičemž splatnost pohledávky nastala vždy právě dnem porušení Smluvních přepravních podmínek (viz Smluvní přepravní podmínky a Informace pro cestující). Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu (viz předžalobní upomínka, vč. dokladu o odeslání). 5. Zaplacení dlužné částky, ani jiné skutečnosti významné z hlediska základu či výše žalobou uplatněného nároku nebyly tvrzeny, tedy ani prokázány. 6. Soud založil hmotněprávní posouzení věci na právní úpravě § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve spojení s ustanovením § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, § 18a odst. 2, písm. c), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, a § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb., za použití čl. 8 smluvních přepravních podmínek [systém dopravy] [anonymizována dvě slova] . Jelikož žalovaný neplnil z řádného závazkového právního vztahu, je žaloba důvodná, a proto bylo rozhodnuto o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy ve věci zcela úspěšné žalobkyni náleží plná náhrada nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) náleží odměna ve výši 200 Kč, a dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) advokátního tarifu) a dále náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 8. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.