8 C 266/2018-126 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou došlou soudu dne 11. 9. 2018 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 000 Kč jako dlužných poplatků za členství v [název] [anonymizována dvě slova], a to za období leden až květen 2017. Členský poplatek činil 2 200 Kč měsíčně a byl splatný vždy do 20. dne předchozího měsíce. Původní věřitel, [právnická osoba], postoupil pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 5. 2018 a tato [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2019. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek od prvního dne prodlení do zaplacení. 2. Žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo. Pátráním po pobytu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nemá aktuální adresu v České republice v registru cizinců Ministerstva vnitra ČR. Dřívější zaměstnavatel žalovaného, [právnická osoba] soudu sdělil, že žalovaný byl u něj zaměstnán v období 1. 8. 2017 až 19. 10. 2018. Po odchodu od této společnosti několikrát měnil adresu a v poslední komunikaci uvedl adresu [adresa]. Vlastník domu na uvedené adrese soudu dne 10. 6. 2019 sdělil, že žalovaný na této adrese bydlí. Zásilka soudu obsahující žalobu byla na této adrese poštou vhozena do schránky žalovaného dne 2. 7. 2019. V registru Ministerstva vnitra ČR nicméně žalovaný tuto adresu evidovánu nemá. Dne 14. 8. 2019 se žalovaný dostavil k soudu za účelem nahlížení do spisu a současně udělil plnou moc k zastupování v tomto řízení, jejíž platnost však byla omezena do 20. 8. 2019. V plné moci je uvedena adresa bydliště žalovaného [ulice] [číslo], [číslo] [obec], [země]. Žalovaný sám ani prostřednictvím zmocněnkyně na žalobu žádným způsobem nereagoval. Zásilky zaslané na adresu v Německu vrátily Česká pošta i dožádaný soud jako nedoručené s tím, že adresát je tam neznámý. Žalovaný je tak osobou neznámého pobytu a k ochraně jeho zájmů v tomto řízení mu byl ustanoven opatrovník dle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Opatrovník navrhl zamítnutí žaloby. Poukázal na okolnost, že žalovaný smlouvu uzavřel jako spotřebitel a dle názoru opatrovníka článek V. obsahuje nevyváženou úpravu vzájemných práv a povinností člena klubu a původního věřitele, neboť členovi klubu umožňuje ukončit členství vždy až ke konci kalendářního čtvrtletí. Dále opatrovník poukázal na anglickou verzi obchodních podmínek, která dle jeho názoru obsahuje odlišné znění článku V. písm. b. oproti české verzi. Zatímco v české verzi je uvedeno, že společnost si vyhrazuje právo členství ukončit písemným odstoupením pro opětovné nezaplacení měsíčního členského poplatku, v anglické verzi je uvedeno, že členství bude ukončeno v případě nezaplacení poplatku za dva měsíce. Původní věřitel tedy zanedbal svou obecnou prevenční povinnost předcházet škodám, když členství neukončil ihned po dvou měsících, kdy poplatky nebyly uhrazeny. Opatrovníkovi se navíc podařilo navázat kontakt se žalovaným a ten jej ujistil, že veškeré dluhy uhradil. 4. Soud nejprve zkoumal svou mezinárodní příslušnost (pravomoc), neboť žalovaný je státním příslušníkem Spolkové republiky Německo. Mezinárodní příslušnost českého soudu vyplývá z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, které v článku 18 odst. 2 stanoví, že smluvní partner může podat žalobu proti spotřebiteli pouze u soudů členského státu, v němž má spotřebitel bydliště. Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie se uvedené ustanovení použije i na takové případy, kdy soudy nejsou schopny určit aktuální bydliště žalovaného a nemají průkazné indicie umožňující dospět k závěru, že žalovaný má bydliště mimo území Evropské unie. Pokud žalovaný (spotřebitel) své poslední známé bydliště opustil dříve, než na něj byla podána žaloba, a neinformoval svého smluvního partnera o adrese svého nového bydliště, pravomoc rozhodnout o žalobě směřující proti spotřebiteli mají podle Soudního dvora Evropské unie soudy členského státu, na jehož území se nacházelo poslední známé bydliště spotřebitele. Žalovaný ve smlouvě o členství uvedl adresu [adresa žalovaného]. Soudu není známá současná adresa bydliště žalovaného a s jistotou ani adresa bydliště ke dni podání žaloby. Jeho poslední známá adresa bydliště před podáním žaloby byla v České republice. Tím je dána mezinárodní příslušnost (pravomoc) českého soudu. 5. Dále se soud zabýval otázkou, kterým právním řádem se řídí právní vztah mezi účastníky. Dle článku 6 odst. 2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se daný smluvní vztah řídí českým právem, neboť účastníci ve smlouvě učinili volbu českého právního řádu. 6. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že žalovaný uzavřel se [právnická osoba], smlouvu o členství v [název] [anonymizována dvě slova]. Z předložené smlouvy soud zjistil, že její text je psán v české a anglické verzi. Smlouva byla uzavřena dne 8. 12. 2016 s účinností od tohoto data na dobu neurčitou. Žalovaný ve smlouvě uvedl svou adresu bydliště [ulice a číslo], [obec a číslo]. Ve smlouvě se žalovaný zavázal platit pravidelné měsíční poplatky ve výši 2 200 Kč, a to vždy předem do 20. dne měsíce přecházejícího měsíci, za který platba přísluší. [právnická osoba] se zavázala poskytovat žalovanému služby ve sportovně relaxačním zařízení [název] [anonymizována dvě slova] na adrese [adresa]. Nedílnou součást smlouvy tvoří Smluvní podmínky členství v [názav] [anonymizována dvě slova] a smlouva obsahuje ustanovení o tom, že jejím podpisem žalovaný potvrdil, že se seznámil s obsahem uvedených smluvních podmínek členství, porozuměl jim a zavazuje se je dodržovat. Ve smluvních podmínkách členství je v článku III. písmeno b. uvedeno, že skutečnost, že člen nevyužívá služeb klubu, jej nezbavuje povinnosti platit členské poplatky. Článek V. upravuje zánik členství. V článku V. písmeno a. je uvedeno, že členství zaniká řádnou písemnou výpovědí člena klubu nebo společnosti s účinností ke konci kalendářního čtvrtletí (tj. k 31. 3., 30. 6., 30. 9. a 31. 12.), pokud je doručena druhé smluvní straně nejpozději do konce prvního měsíce daného kalendářního čtvrtletí, jinak s účinností k poslednímu dni následujícího kalendářního čtvrtletí. V článku V. písmeno b je uvedeno, že společnost si vyhrazuje právo členství ukončit písemným odstoupením. Členství zaniká písemným odstoupením společnosti od smlouvy pro opětovné nezaplacení měsíčního členského poplatku, nebo pro dlužnou úhradu konzumace a doplňkových služeb. Opatrovník žalovaného poukázal na nuanci textu tohoto ustanovení v české a anglické verzi smlouvy. Dle opatrovníka z anglické verze vyplývá, že členství v případě dvou dlužných měsíčních poplatků bude končeno na základě písemného sdělení o odstoupení. Dle opatrovníka tak měl žalovaný důvod se domnívat, že v případě dvou dlužných plateb poplatku původní věřitel bez dalšího ukončí členství žalovaného v klubu. Z důvodu právního názoru uvedeného níže soud pro nadbytečnost nevedl dokazování ke zjištění přesného překladu anglické verze předmětného ustanovení smlouvy. 7. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným, která je předmětem žaloby, na [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 5. 2018 (viz smlouva o postoupení pohledávek ze dne 11. 5. 2018, dopis ze dne 24. 8. 2018, kterým byl žalovaný vyzván k úhradě částky 11 000 Kč s příslušenstvím, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 5. 2018 učiněné [právnická osoba]) Dopis ze dne 24. 8. 2018 byl současně předžalobní výzvou a byl zaslán žalovanému na adresu, kterou uvedl jako adresu svého bydliště v uzavřené smlouvě, tj. [ulice a číslo], [obec a číslo]. V průběhu řízení [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na současnou žalobkyni (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 5. 11. 2019). 8. Žalobkyně předložila soudu e-mail z 4. 4. 2018, který zaslala žalovanému. E-mail je v anglickém jazyce a nebyl předložen jeho překlad. Z toho důvodu jím nemohl být proveden důkaz. Dle sdělení žalobkyně se jednalo o třetí upomínku o zaplacení dlužné částky 11 000 Kč. Soud tento důkaz považoval za nadbytečný, neboť žalovanému byla zaslána též předžalobní výzva. Z toho důvodu netrval na předložení českého překlad e-mailu. 9. Opatrovník žalovaného předložil soudu text psaný ve španělském jazyce, o němž uvedl, že z něj vyplývá, že žalovaný v období, které je předmětem žaloby, nepobýval v České republice. Vzhledem k tomu, že nebyl předložen překlad do českého jazyka této listiny, nemohl jí být proveden důkaz. Současně je zřejmé, že skutečnost, která dle tvrzení opatrovníka měla být touto listinou prokázána, je nerozhodná pro posouzení věci, neboť dle smluvních podmínek okolnost, že člen nevyužívá služeb klubu, jej nezbavuje povinnosti platit členské poplatky. Opatrovník žalovaného dále předložil e-mailovou korespondenci z března 20