8 C 36/2021-76 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 30. 10. 2020, ve znění pozdějšího doplnění, domáhala po žalované zaplacení částky 45 234 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi obchodní společností [právnická osoba], [IČO], jakožto právní předchůdkyní žalobkyně, a žalovanou byla dne 22. 8. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalobkyně poskytla žalované peněžitou zápůjčku ve výši 32 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně poplatek ve výši 26 754 Kč, který je součtem kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 087 Kč, úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 6 081 Kč, a dále poplatkem za splácení v hotovosti ve výši 16 586 Kč. Žalovaná se zavázala splatit jistinu a poplatek v celkem 60 týdenních splátkách po 980 Kč, kdy poslední splátka měla připadnout na 16. 10. 2015. Žalovaná však hradila pouze do dne 9. 9. 2014, poté již nesplácela řádně a včas. Ke dni 15. 1. 2015 činila dlužná jistina 30 561,49 Kč a poplatky 26 172,51 Kč. Po tomto dni bylo žalovanou částečně hrazeno na dluh, a to plněním ve výši 11 500 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila v celé výši řádně a včas, neuhrazená jistina ve výši 26 261,59 Kč se proto úročí od 16. 10. 2015, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, úrokem ve výši 19,98 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovanou s účinností k témuž datu postoupena na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 16. 11. 2017. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství celkem 45 234 Kč. Tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši 26 261,59 Kč a dlužného poplatku 18 972,41 Kč. Dále žalobkyně požaduje kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 11 417,66 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 285,08 Kč, smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 26 261,59 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 26 261,59 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitel“), a žalovanou byla dne 22. 8. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž specifikace se shoduje se shora uvedenými žalobními tvrzeními. Před uzavřením smlouvy původní věřitel prověřil úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených žalovanou, jak vyplývá ze Zákaznické karty. Žalovaná uvedla měsíční příjem 21 000 Kč a běžné měsíční výdaje 15 620 Kč. Obchodnímu zástupci původního věřitele žalovaná předložila mimo jiné svou pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce ve výši 45 234 Kč s příslušenstvím byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017. Z výzvy k plnění ze dne 7. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 32 000 Kč. Před uzavřením smlouvy původní věřitel prověřil schopnost žalované splácet úvěr. Žalovaná měla spolu s poplatky ve výši 26 754 Kč hradit celkem 58 754 Kč formou 60 týdenních splátek. Žalovaná však svůj dluh neplnila řádně a včas, načež dne 16. 11. 2017 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše dluhu žalované vůči žalobkyni částku 45 234 Kč s příslušenstvím. Po právní stránce byla věc soudem posouzena podle dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), dle kterého platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu § 2390 a násl. o. z. uzavřena smlouva o zápůjčce. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila, že celkovou dlužnou částku uhradila, popř. že závazek zanikl jiným způsobem. Uvedené však neučinila, soud proto žalobkyni, na kterou byla pohledávka dle § 1879 a násl. o. z. postoupena, vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 3 988 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 810 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 45 234 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci včetně (převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.