11 C 169/2022-43 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení byl žalovaný v období od 3. 8. 2015 střídavě pojištěncem [anonymizována tři slova]. Od 30. 11. 2017 byl žalovaný odhlášen z trvalého pobytu na území České republiky a tím mu zaniklo zdravotní pojištění v České republice. V období od 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby na území Polska a žalobkyně za něj tyto zdravotní služby uhradila. Tím ji vznikla škoda ve výši 12 012 Kč. Přes výzvy žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 2. Soud zaslal účastníkům řízení usnesení s výzvou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez potřeby nařídit jednání toliko na základě předložených listinných důkazů a připojil doložku, že v případě nereagování bude mít soud za to, že proti avizovanému postupu soudu nemají námitek (srov. ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, byla věc rozhodnuta bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Dle vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 12. 10. 2021 vyúčtovala [anonymizována dvě slova] žalobkyni částku ve výši 59 642,80 Kč. 5. Z Formuláře S080 soud zjistil údaje o žalovaném a informaci, že žalovaný byl od 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 hospitalizován na území Polska pro nemoc za částku [částka]. 6. Potvrzením o provedení platby Česká národní banka potvrdila odepsání částky 59 642,80 Kč dne 12. 11. 2021 z účtu žalobkyně. 7. Z kopie průkazky zdravotního pojištění [číslo] soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně s dobou platnosti do 31. 12. 2018. 8. Z žádosti o oznámení ze dne 25. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost u [anonymizována čtyři slova] v Polsku o doručení dokumentu„ Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby č. j. [spisová značka]“ žalovanému. Z odpovědi ze dne 8. 3. 2022 vyplývá, že oznámení, resp. výzva byla doručena osobně žalovanému dne 24. 1. 2022. 9. Dle„ žádosti o doby – druh pojistného rizika: Nemoc, mateřství nebo otcovství“ ze dne 11. 8. 2021 žádala žalobkyně instituci [anonymizováno] v Polsku o potvrzení příslušných dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, splněných žalovaným podle právních předpisů v Polsku v době od 1. 12. 2017. Dle odpovědi ze dne 6. 10. 2021 žalovaný byl pojištěn podle právních předpisů v Polsku od 28. 8. 2019. 10. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 24. 11. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně informovala žalovaného, že dne 30. 11. 2017 mu skončilo veřejné zdravotní pojištění u [anonymizována dvě slova] a za období 30. 11. 2017 do 28. 3. 2018 žalobkyně obdržela fakturu za zdravotní péči čerpanou v Polsku v částce 12 012 Kč. Dále vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 12 012 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 24. 11. 2021 znějící na totožnou částku a výzva žalobkyně, že pokud byl žalovaný pojištěn u zdravotní pojišťovny v některém ze států EU nebo Švýcarska, má tuto skutečnost oznámit žalobkyni. 11. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 17. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 12 012 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 24. 11. 2021 znějící na totožnou částku. 12. Dle individuálního výkazu ze dne 23. 3. 2022 eviduje žalobkyně, že žalovaný čerpal v období od 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 zdravotní služby za 12 012 Kč. 13. Dle výpisu o pojištěnci za období od 3. 8. 2015 do 20. 5. 2022 ze dne 20. 5. 2022 žalobkyně u žalovaného v době od 1. 12. 2017 do 31. 3. 2018 evidovala ukončené pojištění. 14. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Polska v období od 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice ani v Polsku. Žalobkyně uhradila dne 12. 11. 2021 částku mimo jiné za péči čerpanou žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] ze dne 24. 11. 2021 znějící na částku ve výši 12 012 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Navzdory těmto výzvám žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 16. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 17. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění. 18. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 19. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl v období od 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 zaměstnán v České republice a nebyl tak účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby v Polsku na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla k okamžiku uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 12. 11. 2021 ve vztahu k částce 12 012 Kč. 21. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by v období 23. 3. 2018 do 28. 3. 2018 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po doručení výzvy k plnění. 22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.