11 C 236/2021-112 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2021 domáhala na žalované zaplacení výše uvedené částky představující náklady na odtah vozidla a parkovné. K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 27. 2. 2013 provedla odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem byla ke dni provedení odtahu žalovaná. Vozidlo bylo následně umístěno na parkoviště provozované žalobkyní a vyzvednuto dne 3. 4. 2019. Odtah vozidla byl proveden na pokyn strážníka Městské policie hl. m. Prahy na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb. Dluh žalované se skládá z částky 1 900 Kč za odtah vozidla, 250 Kč za parkovné za 1. až 3. den, 400 Kč za parkovné za 4. a další i započatý den do 180. dne a 50 Kč za každý i započatý den od 180. dne. Pohledávka odpovídající období od 27. 2. 2013 do 20. 2. 2015 byla žalobkyni pravomocně přiznána Platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 21 C 73/2015-21 ze dne 8. 7. 2015. Předmětem této žaloby je tedy pohledávka za zbylé období od 21. 2. 2015 do 3. 4. 2019. Částka 75 150 Kč tedy odpovídá částce 50 Kč násobené 1503 dny. Žalobkyně zaslala žalované výzvu k uhrazení žalované částky, na tuto výzvu však žalovaná nijak nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V předmětné věci dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Z protokolu o odtahu vozidla ze dne 27. 2. 2013 (č. l. 11) soud zjistil, že dne 27. 2. 2013 byl žalobkyní proveden odtah vozidla [registrační značka] tovární značky IVECO na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb. 6. Z karty vozidla na č. l. 18 bylo zjištěno, že provozovatelem i vlastníkem vozidla [registrační značka] je ke dni 27. 3. 2013 od 13. 7. 2012 žalovaná. 7. Z oznámení o odstranění vozidla ze dne 15. 4. 2013 (č. l. 15) bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o odstranění vozidla [registrační značka]. Z dodejky ze dne 16. 4. 2013 bylo zjištěno, že dopis byl vrácen žalobkyni. 8. Z výzvy o převzetí vozidla ze dne 29. 4. 2013 (č. l. 13) bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k vyzvednutí vozidla a úhradě dlužné částky. Z dodejky ze dne 2. 5. 2013 (č. l. 14) bylo zjištěno, že dopis byl vrácen žalobkyni. 9. Z výzvy k uhrazení dlužné částky ze dne 12. 1. 2015 (č. l. 7) soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na odtah vozidla a vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 100 276,10 Kč. Z dodejky ze dne 14. 1. 2015 (č. l. 8) soud zjistil, že dopis se vrátil žalobkyni. 10. Z platebního rozkazu ze dne 8. 7. 2015, č. j. 21 C 73/2015-21 (č. l. 19), bylo zjištěno, že Obvodní soud pro Prahu 3 uložil žalované, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatila žalobkyni částku 93 834,20 Kč a náhradu nákladů řízení nebo proti tomuto platebnímu rozkazu podala odpor do 15 dnů. 11. Z předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 5. 5. 2021 (č. l. 9) soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu ve výši 75 150 Kč do 15. 5. 2021. Z dodejky ze dne 7. 5. 2021 (č. l. 10) bylo zjištěno, že dopis byl vrácen odesílateli. 12. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé. 13. Pro právní stránce soud věc posoudil následovně. 14. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hlavního města Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze, a § 23 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, a jako taková je oprávněna na území hlavního města Prahy provádět odtahy vozidel. 15. Ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. 16. Dle § 2 odst. 1 nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013 činí maximální cena za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dále dle § 2 odst. 3 tohoto nařízení za 1. až 3. den 250 Kč denně, od 4. dne do 180. dne ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč denně a od 181. dne 50 Kč denně. 17. Dle § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 18. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně provedla dne 27. 2. 2013 odtah motorového vozidla [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byla k datu odtahu žalovaná. Vozidlo bylo vyzvednuto 3. 4. 2019. Na základě toho vznikl žalobkyni nárok na úhradu za odtah a parkovné v souladu s nařízením hlavního města Prahy č. 13/2001 Sb., které bylo s účinností od 1. 4. 2013 nahrazeno nařízením č. 2 z roku 2013. Pohledávka od 27. 2. 2013 do 20. 2. 2015 byla žalobkyni pravomocně přiznána platebním rozkazem Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 21 C 73/2015-21. Bylo na žalované, aby parkovné za období od 21. 2. 2015 do 3. 4. 2019 uhradila. To však žalovaná neučinila, soud proto uvedené žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 123,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 006 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 150 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 320 Kč ve výši 2 797,20 Kč.