11 C 265/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podáním ze dne 29. 5. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 555 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobkyně je žalovaný provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka]. Žalovaný však jako jeho provozovatel neměl sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla v období od 18. 12. 2020 do 21. 1. 2021 (tj. 35 dní). V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 3 555 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku ze dne 13. 4. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně podáním ze dne 29. 8. 2022 vzala žalobu částečně zpět co do částky 3 555 Kč s oznámením, že žalovaný dne 17. 8. 2022 uhradil žalobkyni částku 3 555 Kč. 4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval a soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný je provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3, [registrační značka]. Žalovaný coby provozovatel však k vozidlu neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od 18. 12. 2020 do 21. 1. 2021. Dne 9. 12. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu v celkové výši 3 255 Kč (35 dní vynásobeno částkou 93 Kč), a to se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 16. 3. 2022. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne 13. 4. 2022. Žalobkyně podala dne 29. 5. 2022 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Žalovaný dne 17. 8. 2022 uhradil žalobkyni částku 3 555 Kč. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. 8. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit [obec] kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 částku ve výši 93 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 12. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 13. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. 14. Dle § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. 15. Dle § 96 odst. 2 o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. 16. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat v období od 18. 12. 2020 do 21. 1. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 3 555 Kč, tj. součinu 35 dní a denní sazby příspěvku ve výši 93 Kč, a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celkové dlužné částky v zákonné roční lhůtě. Vzhledem k tomu, že žalovaný tuto částku žalobkyni uhradil a žalobkyně v souvislostí s tím vzala žalobu co do částky 3 555 Kč zpět, rozhodl soud tak, jak je stanoveno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 17. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaný dostal do prodlení s placením svého peněžitého závazku, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v kapitalizované výši od data, kdy se dostal do prodlení, do data, kdy svůj dluh zaplatil. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož ohledně příslušenství pohledávky byla v řízení žalobkyně zcela úspěšná a dle § 146 odst. 2, jelikož návrh byl vzat zpět žalobkyní pro chování žalovaného, který svůj dluh uhradil až po podání žaloby. Nárok na náhradu nákladů řízení soud tedy přiznal žalobkyni v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 555 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 19. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zde