11 C 309/2022-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním ze dne 14. 9. 2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení uzavřely žalobkyně a žalovaná dne 14. 4. 2021 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Ford, [registrační značka], na jejímž základě byla žalovaná povinna platit kvartálně pojistné ve výši 2 282 Kč Počátek pojištění byl stanoven na den 14. 4. 2021. Žalovaná svou smluvní povinnost nesplnila, neboť za období od 14. 4. 2021 do 27. 4. 2021 včetně pojistné neuhradila. Z důvodu oznámení změny vlastníka vozidla došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 27. 4. 2021. K datu podání žaloby se dluh žalované skládal z dlužného pojistného ve výši 329,63 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Dne 31. 8. 2022 žalobkyně odeslala žalované předžalobní upomínku s výzvou k úhradě dluhu v celkové výši 2 019 Kč s příslušenstvím, a to do 7 dnů od odeslání dopisu. Žalovaná na výzvu nereagovala. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 14. 4. 2021 na dobu neurčitou pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky Ford, [registrační značka], na jejímž základě byla žalovaná povinna platit kvartálně pojistné ve výši 2 282 Kč. Žalovaná prodala předmětné vozidlo kupní smlouvou ze dne 18. 4. 2021. K ukončení pojištění došlo dne 26. 4. 2021 O tom byla žalovaná informována dopisem ze dne 13. 5. 2021 a dále byla upozorněna na dluh ve výši 330 Kč a vyzvána k jeho uhrazení. Dopisem ze dne 19. 6. 2021 byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve výši 530 Kč. Navzdory předžalobní výzvě ze dne 31. 8. 2022 žalovaná dosud neuhradila ani část dluhu. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li zákon jinak, je vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla povinen uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. 7. Dle § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout pojistníkovi nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč. 9. Soud má za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z pojistné smlouvy splnila, žalovaná však nehradila ujednané pojistné řádně a včas, když nezaplatila pojistné za období od 14. 4. 2021 do 26. 4. 2021. Soud tak dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně a soud jí jako takové vyhověl v plném rozsahu. 10. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit úrok z prodlení, jehož výše je dle § 1970 o. z. stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 161,85 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 329,63 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 629,63 Kč ve výši 132,22 Kč. 12. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nezaplacení pojistného), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.