11 C 375/2020-273 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 11. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 241 Kč s příslušenstvím představující nedoplatky za spotřebu plynu a elektřiny. K odůvodnění žaloby uvedla, že a) dne 24. 10. 2018 uzavřela s žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu [číslo] na jejímž základě vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému plyn ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutý plyn řádně a včas uhradit. Žalobkyně žalovanému v období od 10. 1. 2019 do 10. 1. 2020 vyúčtovala cenu za dodaný plyn ve výši 23 357 Kč fakturou [číslo] ze dne 27. 1. 2020 splatnou dne 10. 2. 2020. Předmětem žaloby je dále z téže smlouvy vzniklá pohledávka žalobkyně na zaplacení částky 14 845 Kč za spotřebu plynu v období 11. 1. 2020 - 23. 6. 2020, kterou žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 13. 7. 2020 splatnou dne 27. 7. 2020. Žalovaný na tuto pohledávku ničeho neuhradil. Dále b) dne 8. 9. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] na základě které vznikl žalobkyni závazek dodávat žalovanému elektřinu ve sjednaném rozsahu za sjednanou cenu a žalovanému vznikl závazek takto poskytnutou elektřinu řádně a včas žalobkyni uhradit. V souladu s těmito závazky dodala žalobkyně žalovanému v období od 10. 1. 2019 do 21. 10. 2019 elektřinu za cenu 3 025 Kč, kterou žalovanému vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 24. 10. 2019 splatnou dne 7. 11. 2019. Žalovaný na tuto pohledávku uhradil dne 12. 11. 2019 částku 986 Kč. Dne 17. 9. 2020 žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce zaslala žalovanému na jím udanou adresu výzvu k úhradě jeho dlužných závazků. Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný je neznámého pobytu. Nejdříve mu po pátrání soudu po jeho pobytu bylo doručováno do Nizozemí, z této adresy se však dle doručujících orgánů v Nizozemí odstěhoval do Portugalska na blíže neurčenou adresu. Soud proto žalovanému ustanovil opatrovníka z řad advokátů dle ust. § 29 odst. 3 o. s. ř. 3. Ustanovený opatrovník navrhl žalobu zamítnout. K žalobě uvedl ve vyjádření ze dne 28. 7. 2022 (č. l. 145) a ze dne 27. 9. 2022 (č. l. 184), že není prokázáno, že by žalobkyně energie, za jejichž dodávku výše specifikované částky vyúčtovala, dodala žalovanému, tedy že žalovaný byl tím, komu byly energie dodávány. Vlastník bytu, jenž měl žalovaný v nájmu, pan [jméno] [příjmení], výslovně uvedl, že žalovaný předmětný byt obýval od září 2018 do srpna 2019. Z faktury za plyn [číslo] se jednoznačně podává, že tato je vystavena za období roku 2020, kdy již žalovaný prokazatelně neužíval předmětný byt. Noví uživatelé však podle všeho na sebe nepřevedli všechny energie řádně a vlastník nemovitosti uvedenou skutečnost nevyřešil. Tedy od září 2019 byly energie spotřebovávány jinými osobami odlišnými od žalovaného, a to bez vědomí žalovaného, který po jednom roce nájem ukončil a byt vrátil pronajímateli. Žalovaný oprávněně očekával, že smlouva bude ukončena a energie převedeny na nového nájemníka či na majitele nemovitosti. Jistě může být žalovanému dáno k tíži, že energie sám neodhlásil, ale zjevná situace, kdy je plyn odebírán na smlouvu a odpovědnost žalovaného, ač ten již prokazatelně předmětnou nemovitost neužívá, znamená, že buď došlo ze strany žalobkyně ke dvojímu účtování poskytovaných služeb, nebo došlo k tomu, že energie byly odebírány po skončení nájmu úmyslně jinou osobou a nedošlo k jejich přehlášení. Na vzniklé pohledávce nese vinu i žalobkyně. Žalobkyně totiž dodávky plynu neukončila, i když nebyly placeny zálohy a žalovaný se musel jevit nekontaktně i žalobkyni. Také ohledně odběrů elektřiny za období dle faktury [číslo] je třeba konstatovat, že není zřejmé, zda byl žalovaný tím, kdo nese vinu za další odběry po skončení nájmu, když odběr elektřiny je účtován téměř 2 měsíce po skončení nájmu. Lze tak mít za to, že žalovaným uhrazené zálohy byly dostatečné a dluh vznikl až poté, kdy mělo dojít k převodu energií na jinou osobu. Obdobně to platí i u faktury za plyn [číslo]. Není tak zřejmé, jaká byla spotřeba energií poté, kdy žalovanému skončil nájem a stejně tak není zřejmé, proč nedošlo k přepisu energií a ukončení smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, ani není zřejmé, kdo skutečně energie po skončení nájmu v předmětné nemovitosti spotřebovával. Naopak lze dovodit, že energie, zejména plyn, byly zřejmě dodávány přesto, že žalovaný již neměl k předmětnému bytu žádný vztah. Žalovaný pro uvedené skutečnosti navrhuje, aby byla žaloba byla zamítnuta. V podání ze dne 27. 9. 2022 žalovaný obranu dále rozvedl, uvedl, že pojetí žalobkyně je ryze formální; z formalistického konceptu formulářových smluv, obchodních podmínek a jejich vzájemné provázanosti s vyúčtováními a fakturami se zcela vytrácí skutečnost, že odběratelem médií (energií) je spotřebitel, který v tomto případě je spotřebitelem cizozemským, bez znalosti reálií České republiky a českého (či evropského) práva. Ačkoli není znalost jazyka nutnou podmínkou pro uzavření jakékoli smlouvy, uzavření smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným jako spotřebitelem s sebou jednoznačně nese vyšší míru ochranu právě žalovaného, který nejen že nemusí znát všechny podrobnosti vztahu mezi dodavatelem a odběratelem energií, ale který je ani nemusí chápat nad tu mez, že elektřina či plyn nejdou, pokud není uhrazeno sjednané plnění. Touto optikou pak je zřejmé, že žalobkyně odpojila dodávky elektřiny prováděné na základě smlouvy, když nebyly placeny zálohy a poté, kdy žalovaný udělil plnou moc k přepisu energií žalobkyni – zde je tedy zřejmé, že to byla právě žalobkyně, kdo měl konat především. Žalobkyně sice k přepisu na nového odběratele částečně přistoupila, učinila tak však až v říjnu roku 2019, ačkoli žalovaný od června zálohy neplatil. Co se týká dodávky plynu, žalobkyně dodávky plynu nezastavila, ač jí placeno nebylo a plyn neodpojila (neodebrala plynoměr) přesto, že věděla o skutečnosti, že žalovaný nemá v úmyslu dále energie odebírat, což plyne z žalobkyní předložené plné moci udělené žalovaným dne 23. 8. 2019. Je nutné zdůraznit, že z pohledu cizozemského cizojazyčného spotřebitele původem z jiné kulturní oblasti, který má sjednanou smlouvu o dodávkách energií na dobu určitou, je situace obtížně pochopitelná, když z jeho jednání je jednoznačně zřejmé, že nemá zájem o další pokračování dodávek energií, předal žalobkyni plnou moc k převodu médií a dodávky mají být realizovány pro jiného zákazníka. Přesto dodavatel dále média dodává podle původních smluv s odkazy na své vnitřní směrnice a předpisy a žalovaného obesílá výzvami k úhradě neuhrazených faktur a vyúčtování. Žalobkyně se tak snaží vymoci pohledávku za dodávky energií, především plynu, na žalovaném, ačkoli je bez dalšího zjevné, že plyn odebrala nová nájemnice předmětné nemovitosti, v níž je odběrné místo. Na této osobě by tedy měla žalobkyně uplatňovat pohledávku minimálně v rozsahu odběru plynu po 22. 9. 2019. Dále opatrovník uvedl, že zůstává otázkou, jakým způsobem žalobkyně při ukončení dodávek energií postupovala při jednání s žalovaným jako se spotřebitelem a zda mu poskytla k ukončení dodávek energií a k jejich přepisu na třetí osobu všechny potřebné a zákonem předpokládané informace (viz ust. § 9 odst. 1 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele) tak, aby jim žalovaný porozuměl, tedy zda bylo žalovanému vysvětleno, že musí dodat plnou moc pro obě smlouvy a jedna plná moc není dostatečná k ukončení všech dodávek energií. Postup žalobkyně a mechanismus převodu a ukončení dodávek energií nelze považovat za souladné s právem na ochranu spotřebitelů, především s právem na dostatečné informace. Při jednání dne 10. 11. 2022 dále opatrovník žalovaného namítl, že není zřejmé, že to byl žalovaný, kdo uvedené smlouvy s žalobkyní uzavřel. 4. Žalobkyně v replice k obraně opatrovníka uvedla v podání ze dne 31. 8. 2022 (č. l. 169) a ze dne 20. 10. 2022 (č. l. 200), že smlouva o dodávce elektřiny byla ukončena ke dni 21. 10. 2019 souladně s článkem 5. 2 obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy ….“ Účinnost ukončení Smlouvy se stávajícím Zákazníkem v případě přepisu nastává okamžikem zahájení dodávky novému Zákazníkovi na základě Smlouvy uzavřené s Dodavatelem…“ Dle bodu II. smlouvy platí následující:„ Tato Smlouva je platná ode dne podpisu oběma smluvními stranami a účinná zahájením dodávky, resp. dnem účinnosti změny zákazníka. Smlouva je uzavřena na dobu určitou 12 měsíců od data zahájení dodávky. O tomto termínu bude Zákazník informován v dopise. Sjednává se možnost automatického prodloužení Smlouvy o 1 rok, a to i opakovaně. K prodloužení Smlouvy nedojde, pokud jedna ze smluvních stran doručí nejpozději 90 dní před koncem sjednané doby trvání Smlouvy písemné sdělení druhé smluvní straně, že trvá na ukončení Smlouvy uplynutím sjednané doby.“ Žalobkyně ani žalovaný neučinil výše uvedené právní jednání vedoucí k ukončení smlouvy. Jestliže žalovaný pozbyl užívací právo k odběrnému místu k 27. 8. 2019, do něhož byly poskytovány smluvní dodávky e