11 C 72/2022-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Podáním doručeným soudu dne 18. 3. 2022 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky. Dle žalobních tvrzení byl žalovaný v období do 27. 10. 2016 zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem v České republice a dne 27. 10. 2016 jeho pojištění zaniklo. Dne 9. 12. 2016 žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby na území Nizozemska, ačkoliv žalobkyně v tomto období neeviduje u žalovaného zaměstnanecký poměr ani trvalý pobyt na území České republiky. Žalovaným čerpané zdravotní služby žalobkyně uhradila prostřednictvím Kanceláře zdravotního pojištění dne 6. 6. 2019, čímž ji vznikla škoda ve výši žalované částky. Přes výzvy žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 2. Soud zaslal účastníkům řízení usnesení s výzvou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez potřeby nařídit jednání toliko na základě předložených listinných důkazů a připojil doložku, že v případě nereagování bude mít soud za to, že proti avizovanému postupu soudu nemají námitek (srov. ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř.). Jelikož účastníci se k výzvě soudu nevyjádřili, byla věc rozhodnuta bez nařízení jednání. 3. Z předložených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: 4. Dle tabulky„ Průběh pojištění“ žalobkyně v období od 28. 10. 2016 u žalovaného evidovala ukončené pojištění. 5. Dle tabulky„ zaměstnání“ žalobkyně v období od 15. 11. 2015 do 27. 10. 2016 u žalovaného evidovala zaměstnání u společnosti [právnická osoba] se sídlem v České republice. 6. Dle vyúčtování nákladů za poskytnuté věcné dávky ze dne 18. 3. 2019 vyúčtovala Kancelář zdravotního pojištění žalobkyni částku ve výši 159 636,42 Kč. 7. Potvrzením o provedení platby [ulice] národní banka potvrdila odepsání částky 4 073 902,86 Kč dne 6. 6. 2019 z účtu žalobkyně. 8. Dle individuálního výkazu ze dne 7. 4. 2021 a fozmuláře S080 o individuální pohledávce soud zjistil, že žalovaný čerpal dne 9. 12. 2016 zdravotní služby ve výši 31 092 Kč na území Nizozemí z důvodu nemoci. 9. Z kopie průkazky zdravotního pojištění žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl držitelem průkazu zdravotního pojištění u žalobkyně, který byl formálně platný do 31.12.2017. 10. Z první výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 2. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 31 092 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 3. 11. 2020 znějící na totožnou částku. 11. Z žádosti o oznámení ze dne 3. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost u instituce„ Centrala Narodowego Fundusu Zdrowia“ a žádala o doručení dokumentu„ Výzva k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby“. Z dodejky vyplývá, že dne 7. 12. 2020 si žalovaný převzal zásilku od této instituce. 12. Z druhé výzvy k úhradě nákladů za neoprávněně čerpané zdravotní služby ze dne 12. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 31 092 Kč, a to nejpozději do osmi dnů od doručení výzvy. K výzvě byla přiložena faktura [číslo] ze dne 3. 11. 2020 znějící na totožnou částku. 13. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k uhrazení částky 31 092 Kč do 15 dnů od doručení této výzvy. Z dodejky bylo zjištěno, že zásilka žalobkyně byla žalovanému doručena dne 12. 7. 2021 14. Z hlediska skutkového stavu má soud za prokázané, že žalovaný na území Nizozemska dne 9. 12. 2016 čerpal zdravotní služby na účet žalobkyně, ačkoliv nebyl v předmětném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění v České republice. Žalobkyně uhradila dne 6. 6. 2019 Kanceláři zdravotního pojištění částku mimo jiné za péči čerpanou žalovaným. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady za neoprávněně čerpanou zdravotní péči fakturou [číslo] ze dne 3. 11. 2020 znějící na částku ve výši 31 092 Kč, která byla žalovanému opakovaně zaslána společně s výzvami k úhradě dluhu. Navzdory těmto výzvám žalovaný dosud neuhradil ani část dluhu. 15. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 16. Dle § 3 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, vzniká zdravotní pojištění dnem narození, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky, nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem, nebo dnem získání trvalého pobytu na území České republiky. 17. Dle § 3 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojištění zaniká dnem smrti pojištěnce nebo jeho prohlášení za mrtvého, nebo dnem, kdy osoba bez trvalého pobytu na území České republiky přestala být zaměstnancem, nebo dnem ukončení trvalého pobytu na území České republiky. 18. Dle § 12 písm. j) bodu 1. ve spojení s § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při zániku zdravotního pojištění. 19. Dle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 20. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 21. Na základě výše uvedeného soud dovodil, že žalovaný nebyl dne 9. 12. 2016 zaměstnán v České republice ani zde neměl evidován trvalý pobyt, zaniklo mu zdravotní pojištění a nebyl v rozhodném období účasten v systému veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný se tak dopustil protiprávního jednání a způsobil škodu žalobkyni, když po předložení Evropského průkazu zdravotního pojištění vydaného žalobkyní neoprávněně čerpal zdravotní služby v Nizozemsku na účet žalobkyně, ačkoliv měl zákonnou povinnost tento průkaz žalobkyni po zániku zdravotního pojištění vrátit. Škoda žalobkyni vznikla okamžikem uhrazení nákladů za zdravotní péči čerpanou žalovaným, tedy ke dni 6. 6. 2019 ve vztahu k částce 31 092 Kč. 22. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dne 9. 12. 2016 byl účasten systému veřejného zdravotního pojištění v České republice, resp. že škodu způsobenou žalobkyni uhradil, přičemž soud posoudil nárok žalobkyně jako řádně podložený a oprávněný, soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení následujícího po doručení výzvy k plnění. 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 755 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 555 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.