19 C 371/2022-25 — Obvodní soud pro Prahu 3

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek placený vlastníkem motorového vozidla za období od [datum] do [datum] ve výši 2 350 Kč a poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaná je provozovatelem vozidla [příjmení]: [anonymizováno], [registrační značka] s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3. Toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaná neměla v období od [datum] do [datum] (tj. 50 dní) sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná zůstala nečinná a k žalobě se nevyjádřila. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaná neměla v rozporu se zákonem sjednáno tzv. povinné ručení pro vozidlo [registrační značka] v době od [datum] do [datum]. Je povinna uhradit žalobkyni příspěvek za období nepojištění a náklady na uplatnění nároku včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: žalovaná neměla v uvedené době pojištěné vozidlo, ač jí zákon tuto povinnost ukládá (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poté, co žalovanou vyzvala k úhradě v požadované době výzvou (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná tak měla žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž tou vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen“ vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 2 350 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že předmětnou částku uhradila. To neučinila, soud proto žalobě vyhověl. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil jí soud zároveň i povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 650 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.