20 C 130/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalované zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek placený vlastníkem motorového vozidla za období od 5. 2. 2021 do 10. 3. 2021 ve výši 3 162 Kč a poplatek ve výši 300 Kč. Žalovaná je provozovatelem vozidla [VIN kód], [registrační značka] s objemem válců motoru nad 2 500 cm3. Toto vozidlo je v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. Žalovaná neměla v období od 5. 2. 2021 do 10. 3. 2021 (tj. 34 dní) sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek, splatnost příspěvku nastala dne 28. 9. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku. Žalobkyně dále požaduje poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a ust. § 115a o. s. ř). Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z hlediska skutkového stavu věci soud zjistil, že žalovaná neměla v rozporu se zákonem sjednáno tzv. povinné ručení pro vozidlo [registrační značka] v době od 5. 2. 2021 do 10. 3. 2021. Je povinna uhradit žalobkyni příspěvek za období nepojištění a náklady na uplatnění nároku včetně veškerého příslušenství tak, jak je podrobně rozepsáno shora. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: žalovaná neměla v uvedené době pojištěné vozidlo, ač jí zákon tuto povinnost ukládá (§ 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla”). Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení příspěvku (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) poté, co žalovanou vyzvala k úhradě v požadované době výzvou (§ 4 odst. 6, odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovaná tak měla žalobkyni uhradit příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (§ 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), přičemž tou vyhláškou je vyhláška č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla - dále jen“ vyhláška”). Výše příspěvku tak činí 3 162 Kč (§ 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a § 2 odst. 1 písm. l) vyhlášky), výše nákladů je pak dána ust. § 2a vyhlášky v částce 300 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná dostala do prodlení s placením peněžitého závazku, uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení stanovený dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Podáním ze dne 14. 3. 2022 pak vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 3 477 Kč, neboť žalovaná tuto částku dne 7. 3. 2022 uhradila. Zdejší soud tak usnesením ze dne 12. 5. 2022, č.j. 20 C 130/2022-18 řízení co do částky 3 477 Kč zastavil. Předmětem řízení tak zůstala částka 114 Kč, představující kapitalizovaný úrok z prodlení. 8. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že předmětnou částku uhradila. To neučinila, soud proto žalobě vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění – půl úkonu). Žalobkyni rovněž náleží odměna ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby učiněný po podání návrhu dle ust. § 7, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu spočívající v částečném zpětvzetí žaloby a také náhrada hotových výdajů spojená s tímto úkonem ve výši 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu a DPH ve výši 21 % z uvedených odměn a náhrad hotových výdajů. Celkem náklady řízení činí 2 941 Kč.