20 C 513/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 10. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 64 940 Kč s příslušenstvím. Tuto částku požaduje žalobkyně z toho důvodu, že pronajala žalované vozidlo v období od 7. 11. 2020 do 7. 1. 2021. Za pronájem vozidla za uvedené období vyúčtovala žalobkyně žalované nájemné v celkové výši 74 940 Kč, a to fakturami č. [rok], [rok] a [číslo]. Na předžalobní výzvu žalobkyně k zaplacení reagovala žalovaná přípisem ze dne 4. 10. 2021, kde uvedla, že pohledávku žalobkyně ve výši 74 940 Kč uznává a žádá o splátkový kalendář. Následně žalovaná uhradila 10 000 Kč, kterými byla uhrazena nejstarší faktura č. 2021. Žalovaná však stále neuhradila částku 48 000 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou č. [rok], a částku 16 940 Kč, která jí byla vyúčtována fakturou [číslo] (celkově tedy 64 940 Kč). 2. Žalovaná uvedla, že žalobou uplatněnou částku 64 940 Kč s příslušenstvím neuznává, když na vystavené faktury č. [rok] a [číslo] bylo částečně hrazeno. 3. Podáním ze dne 11. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu zpět co do částky 64 940 Kč (tj. celá jistina pohledávky), neboť žalovaná uvedenou částku postupně uhradila po podání žaloby (platby z období od 1. 11. 2021 do 8. 4. 2022). Žalobkyně stále trvala na úhradě příslušenství pohledávky. 4. Soud ve věci provedl následující dokazování: 5. Z faktury č. [rok] ze dne 7. 12. 2020 má soud za zjištěné, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 7. 11. 2020 za pronájem vozidla [registrační značka] za období od 7. 11. 2020 do 7. 12. 2020 částku 72 600 Kč se splatností ke dni 21. 12. 2020. 6. Z faktury č. [rok] ze dne 31. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 7. 11. 2020 za pronájem vozidla [registrační značka] za období od 8. 12. 2020 do 31. 12. 2020 částku 58 080 Kč se splatností ke dni 14. 1. 2021. 7. Z faktury [číslo] ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované na základě smlouvy o nájmu dopravního prostředku ze dne 7. 11. 2020 za pronájem vozidla [registrační značka] za období od 1. 1. 2021 do 7. 1. 2021 částku 16 940 Kč se splatností ke dni 21. 1. 2021. 8. Z potvrzeních o provedení transakcí z roku 2021 od ČSOB má soud za zjištěné, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 22. 1. 2021 částku 12 600 Kč, dne 25. 1. 2021 částku 10 080 Kč, dne 15. 2. 2021 částku 25 000 Kč, dne 14. 5. 2021 částku 10 000 Kč, dne 21. 5. 2021 částku 10 000 Kč, dne 28. 6. 2021 částku 5 000 Kč. 9. Z výzvy k plnění ze dne 24. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 74 940 Kč. 10. Z vyjádření žalované ze dne 4. 10. 2021 má soud za zjištěné, že žalovaná uznala svou pohledávku ve výši 74 940 Kč a zároveň požádala žalobkyni o poskytnutí splátkového kalendáře. 11. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 22. 10. 2021 od ČSOB soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 20. 10. 2021 částku 10 000 Kč. 12. Z potvrzeních o provedení transakce týkajících se období po podání žaloby soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni dne 1. 11. 2021 částku 5 000 Kč, dne 12. 11. 2021 částku 7 500 Kč, dne 7. 1. 2022 částku 6 940 Kč a dne 8. 4. 2022 částky 35 500 Kč a 10 000 Kč. 13. Soud ve věci nejprve rozhodl na základě § 96 odst. 2, 4 o.s.ř. výrokem I. o částečném zastavení řízení co do částky 64 940 Kč. Předmětem řízení tak zůstalo pouze příslušenství žalobou uplatněné pohledávky. 14. Soud na základě provedeného dokazování zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nájmu dopravního prostředku dle § 2321 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě které žalobkyně přenechala žalované k užívání dopravní prostředek označený [registrační značka] a žalovaná byla povinna za tuto užívání hradit žalobkyni nájemné. Žalovaná užívala uvedené vozidlo v období od 7. 11. 2020 do 7. 1. 2021 a měla žalobkyni za toto období uhradit nájemné v celkové výši 147 620 Kč. Žalovaná však před podáním žaloby uhradila na nájemném pouze 82 680 Kč, a proto byla povinna uhradit žalobkyni ještě částku 64 940 Kč (147 620 Kč – 82 680 Kč = 64 940 Kč), kterou však uhradila až po podání žaloby (po 22. 10. 2021). Žalovaná navíc uznala žalobou uplatněnou pohledávku dle § 2053 občanského zákoníku v rámci svého vyjádření ze dne 4. 10. 2021 a rovněž provedenými platbami dle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku. Po částečném zpětvzetí žaloby však zůstalo předmětem řízení již jen příslušenství pohledávky, tj. v daném případě zákonný úrok z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalobkyně má právo na zákonný úrok z prodlení i na náhradu nákladů spojených s uplatněním dvou pohledávek (z dvou faktur), tak jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, na základě § 513 a § 1970 občanského zákoníku a vyhlášky č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě (v její zbývající části týkající se příslušenství pohledávky) zcela vyhověl. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a dle § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jako ve věci zcela úspěšnému účastníkovi, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 24 269,73 Kč Tyto náklady se skládají za zaplaceného a nevráceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), vypočtená z tarifní hodnoty ve výši 64 940 Kč, která tak vychází na částku 3 700 Kč za každý z tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a ze jeden úkon v poloviční výši z 3 700 Kč (tj. 1 850 Kč) dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá výzva k plnění – poloviční výše odměny, podání žaloby, zpětvzetí žaloby v části 64 940 Kč) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni dále náleží odměna vypočtená z tarifní hodnoty 8 378,52 Kč (kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 978,52 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky 2 400 Kč), která tak vychází na částku 1 500 Kč za úkon učiněný po částečném zpětvzetí žaloby dle § 11 odst. písm. g) a. t. (účast na jednání soudu dne 12. 4. 2022) a režijní paušál spojený s tímto úkonem ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalobkyni dále náleží náhrady cestovních výdajů dle § 13 odst. 5 a. t., kdy právní zástupkyně žalobkyně ujela při cestě na soudní jednání a zpět celkem 598 km ([obec] [obec] [obec]), při kombinované spotřebě 7 l [číslo] km a ceně za pohonné hmoty (nafta) ve výši 36,10 Kč pohonné hmoty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, spolu s náklady na amortizaci motorového vozidla ve výši 4,70 Kč/ujetý km činí tato náhrada celkem 4 321,74 Kč. Žalobkyni byla rovněž přiznána náhrada za promeškaný čas spojený s cestou na soudní jednání a zpět dle § 14 odst. 3 a. t. ve výši 1 400 Kč za 14 půlhodin (tj. za sedm hodin na cestě). Celkové náklady řízení Odměna - 3700 Kč x 3,5 Odměna - 1500 Kč x 1 Režijní paušál - 300 Kč x 5 Náhrada za promeškaný čas 100 Kč x 14 Cestovné - 4321,74 Kč Soudní poplatek - 2598 Kč Celkové náklady řízení bez vyčíslení DPH: 24269,73 Kč