21 C 267/2019-158 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 19. 12. 2018, ve znění doplnění ze dne 23. 7. 2019 a ze dne 3. 12. 2019 se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky 235 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaná je vlastníkem pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [č. p.], vše evidované na [list vlastnictví] vedeném [katastrální úřad], k. ú. a [obec] (dále také jen„ předmětná nemovitost“). V období od roku 2013 do roku 2015 byla na předmětné nemovitosti po vzájemné shodě mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou provedena rekonstrukce, kterou hradila právní předchůdkyně žalobce [jméno] [příjmení]. K rekonstrukci došlo již v roce 2003 po vzájemné dohodě právní předchůdkyně žalobce a žalované. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou byla následně na základě jednání probíhajících od podzimu roku 2014 až do roku 2015 ústně uzavřena dne 2. 10. 2015 dohoda o narovnání vzájemných vztahů vyplývajících z provedené rekonstrukce předmětné nemovitosti, na základě které se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobce náhradu nákladů rekonstrukce ve výši 820 000 Kč s tím, že první splátka ve výši 300 000 Kč měla být zaplacena do 31. 12. 2015 a zbývající částka ve výši 520 000 Kč ve splátkách po 5 000 Kč měsíčně splatných vždy k 10. dni v měsíci počínaje lednem 2016. Žalovaná však hradila pouze částečně, neboť z první splátky ve výši 300 000 Kč uhradila ke dni 31. 12. 2015 pouze 150 000 Kč a z částky 520 000 Kč uhradila pouze 17 splátek, a to za měsíce květen 2016 až září 2017, tj. částku v celkové výši 85 000 Kč, za leden až duben 2016 neuhradila ničeho, stejně tak nebyly zaplaceny splátky za říjen 2017 až říjen 2018. Žalovaná částka tak představovala dlužné splátky sjednané v dohodě o narovnání, jejichž splatnost nastala před podáním žaloby. Právní předchůdkyně žalobce následně pohledávku ve zbývající části postoupila na žalobce dohodou o postoupení pohledávky ze dne 10. 3. 2016. Jako podklad k vypracování dohody o narovnání byl k žádosti žalované sepsán soupis prací a jejich nákladnost, na podzim roku 2015 pak bylo žalované předáno vyúčtování. Provedení rekonstrukce žalovaná potvrdila také v písemném vyjádření ze dne 19. 3. 2019. Částka 820 000 Kč navíc zdaleka nepředstavuje celkové náklady vynaložené na rekonstrukci právní předchůdkyní žalobce, tato částka byla žalovanou odsouhlasen poté, co jí právní předchůdkyně žalobce předložila celkový souhrn prací a představuje dohodnutý kompromis ohledně zhodnocení nemovitosti žalované. Žalovaná navíc v souladu se zmíněnou dohodu zaslala v listopadu 2015 první splátku ve výši 100 000 Kč, v únoru 2016 dalších 50 000 Kč a od ledna 2016 pravidelně zasílala splátky v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem. Původně bylo plánováno stvrdit ústní dohodu o narovnání písemně, vzhledem ke skutečnosti, že však splátky byly ze strany žalované hrazeny, bylo to považováno již za nadbytečné. Tím, že žalovaná částečně plnila splátky, došlo z její stran k uznání dluhu dle ust. § 2054 odst. 2 o. z. 2. V podání ze dne 23. 7. 2019 (č. l. 35-38 spisu) žalobce doplnil, že žalovaná zaplatila také dalších pět splátek za leden 2016 až duben 2016 a za říjen 2017, tj. částku v celkové výši 25 000 Kč, vzal tedy žalobu zpět co do částky 25 000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím a v uvedeném rozsahu bylo řízení částečně co do částky 25 000 Kč s příslušenstvím zastaveno usnesením ze dne 12. 8. 2019, č. j. 21 C 267/2019-40, které nabylo právní moci dne 29. 8. 2019. Předmětem řízení tak zůstala částka 210 000 Kč (tj. 150 000 z první splátky splatné 31. 12. 2015 a splátky splatné v období od listopadu 2017 do října 2018 – pozn. soudu) se zákonnými úroky z prodlení požadovanými z částky 150 000 Kč od 1. 1. 2016 do zaplacení a ze splátek splatných v období od listopadu 2017 do října 2018 vždy od 11. dne příslušného měsíce do zaplacení. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdkyně žalobce se do nemovitosti přestěhovala na základě žádosti žalované a matky v létě 2010. Není pravdivé tvrzení žalované, že by právní předchůdkyně žalobce neplnila závazek osobní péče ve vztahů k rodičům právní předchůdkyně žalobce a žalované. Mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou bylo také dohodnuto, že předtím, než se právní předchůdkyně žalobce z nemovitosti odstěhuje, opraví opotřebení nemovitosti způsobené jejím užíváním, k čemuž však nemohlo dojít neboť žalovaná žalobci a jeho rodině zamezila do nemovitosti přístup. Žalovaná se nemůže dovolávat ani rozporu s dobrými mravy, neboť sama připustila, že právní předchůdkyně žalobce zhodnotila její nemovitost, ale současně sama uplatnila námitku promlčení tohoto nároku a uvedla, že narovnání s právní předchůdkyní žalobce bylo pouze její dobrou vůlí, je to tedy žalovaná, kdo jedná v rozporu s dobrými mravy. Stejně tak vznesení námitky promlčení ze strany žalované je v rozporu s dobrými mravy. Žalobce k podání žaloby přistoupil pouze z toho důvodu, že u první splátky ve výši 300 000 Kč splatné dne 31. 12. 2015 se blížilo promlčení. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, když právní předchůdkyně žalobce vracela žalované platbu částky ve výši 1 500 Kč, kdy uvedla ve zprávě pro příjemce platby, že pohledávka byla postoupena. Předžalobní výzvu pak žalobce zaslal žalované na poslední známou adresu, i předtím však žalovanou o zaplacení pohledávky upomínal jak ústně, tak písemně. 3. Při ústním jednání dne 5. 11. 202 pak1 žalobce doplnil, že žalovaná nikdy nepožadovala žádné náklady na bydlení. Nemovitost byla právní předchůdkyni žalobce poskytnuta z toho důvodu, aby se mohla právní předchůdkyně žalobce starat o rodiče žalované a byla do nemovitosti pozvána matkou právní předchůdkyně žalobce a žalované. Žalovaná pak odjela do zahraničí a všechny starosti přenechala právní předchůdkyni žalobce. 4. Podáním ze dne 8. 11. 2021 (č. l. 110 spisu) žalobce rozšířil žalobu o částku 35 000 Kč s příslušenstvím představující splátky dle dohody za dobu od listopadu 2018 do května 2019, tj. dalších sedm splátek po 5 000 Kč, požadovaných s úroky z prodlení z jednotlivých splátek vždy za dobu od 11. dne příslušného měsíce. Soud změnu žaloby připustil usnesením ze dne 14. 3. 2021, č. j. 21 C 267/2019-142, které nabylo právní moci dne 15. 3. 2022. 5. V podání ze dne 3. 12. 2021 žalobkyně doplnila, že rekonstrukce probíhala v rámci značně dlouhého časového úseku, práce byly prováděny jen při občasných víkendových návštěvách nebo podle možností žalobce. Prvotní práce byly prováděny od roku 2002 do roku 2004, kdy byla vyklizena půda a zajištěny podklady pro stavební povolení a doprava materiálu. Od roku 2005 byla opravena střecha nad prostorem půdy, vyměněny poškozené trámy, přeložena krytina. V roce 2006 byl upraven odpad a voda pro napojení pro druhé patro nemovitostí, hrubého zdiva a izolace půdy. V roce 2007 byl upraven strop v půdní vestavbě a instalována střešní okna. Od roku 2008 byla postupně měněna okna, a to až do roku 2013. V roce 2009 byla rekonstruována fasáda na severní straně nemovitosti. Od roku 2010 do roku 2012 bylo zřízeno nové sociální zařízení, došlo k rekonstrukci koupelny a WC a byla provedena rekonstrukce fasády na východní straně nemovitosti, bylo instalováno ústředního topení ve druhém patře nemovitosti. V roce 2013 byla provedena rekonstrukce pokojů, zhotovena nová šatna, proběhla rekonstrukce pokoje v patře nemovitosti. V období roku 2014 došlo k instalaci ústředního topení v části prvního patra nemovitosti a byla provedena nová fasáda na jižní straně nemovitosti, byl osazen elektrokotel a přívody. V září 2014 byly práce zastaveny. Žalovaná jako první navrhla, že náklady na rekonstrukci uhradí, o tom byla vedena jednání mezi právní předchůdkyní žalobce a žalovanou od podzimu 2014 a na výslovnou žádost právní předchůdkyně žalobce byl vyhotoven soupis prací a jejich nákladnost, požadována částka 820 000 Kč představuje pouze minimální náklady na pořízení materiálu a stavebnin. 6. Žalovaná k žalobě v podání ze dne 8. 2. 2018, ve znění doplnění ze dne 19. 3. 2019 a doplnění ze dne 8. 2. 2022 uvedla, že dohoda o narovnání nebyla uzavřena, bylo o ní pouze jednáno, měla se týkat nákladů na rekonstrukci, které vynaložila sestra žalované [jméno] [příjmení], (tj. právní předchůdkyně žalobce pozn. soudu), která pohledávku postoupila na žalobce svého druha. Nebyla sjednána konkrétní výše a splatnost částky, která by měla být placena, nebyla uzavřena ani v písemné ani v ústní formě. Předmětná nemovitost byla ve vlastnictví žalované, právní předchůdkyně žalobce v ní bydlela zadarmo s pěti dětmi a svým druhem, tj. žalobcem, aniž by žalované za užívání nemovitosti cokoli hradila. S tím žalovaná souhlasila za podmínky, že právní předchůdkyně žalobce bude pečovat o společné rodiče. Právní předchůdkyně žalobce také žalované neumožnila v nemovitosti užívat alespoň jednu místnost a rekonstrukci provedla bez svolení žalované. Společným rodičům pak právní předchůdkyně žalobce neposkytovala řádnou péči, žalovaná naopak musela zajistit na své náklady pro rodiče pečovatelské služby, které chtěl