21 C 538/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 11. 2021 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované zaplacení částky v celkové výši 24 680 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo] a [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Odběr elektřiny za období od 9. 3. 2019 do 18. 11. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 7. 9. 2020 na částku 15 000 Kč, splatnou dne 27. 1. 2020 a fakturou [číslo] ze dne 26. 11. 2020 na částku 25 680 Kč, splatnou dne 14. 12. 2020. Celková vyúčtovaná částka činila 40 680 Kč, žalovaná na ni zaplatila 16 000 Kč. Zbylá částka k úhradě tedy činí 24 680 Kč. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky několikrát žalobkyní upomínána. Vedle zaplacení částky ve výši 24 680 Kč se žalobkyně na žalované domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení a to ode dne následujícího po dni splatnosti druhé pohledávky, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náhrady nákladů řízení. 2. Žalovaná se k podané žalobě písemně nijak nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Dne 19. 3. 2019 účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny č. [číslo], na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované elektřinu do odběrného místa – [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] a žalovaná se zavázala odebrat žalobkyní dodávanou elektřinu a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu (viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 19. 3. 2019). Fakturou [číslo] ze dne 8. 1. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za období od 9. 3. 2019 do 5. 1. 2020 odběr elektřiny na částku 21 900 Kč, splatnou dne 27. 1. 2020 (viz faktura [číslo] ze dne 8. 1. 2020). Dále dne 20. 5. 2020 účastníci uzavřeli smlouvu o dodávce elektřiny č. [číslo], na základě které byla žalobkyně povinna dodávat žalované elektřinu do odběrného místa – [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] - [část obce] a žalovaná se zavázala odebrat žalobkyní dodávanou elektřinu a uhradit žalobkyni řádně a včas dohodnutou platbu (viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 20. 5. 2020). Fakturou [číslo] ze dne 26. 11. 2020 vyúčtovala žalobkyně žalované za období od 1. 5. 2020 do 18. 11. 2020 odběr elektřiny na částku 24 680 Kč, splatnou dne 14. 12. 2020 (viz faktura [číslo] ze dne 26. 11. 2020). Žalovaná byla žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 24 680 Kč (celková částka činila 40 680 Kč, žalovaná zaplatila částku ve výši 16 000 Kč, zbývalo tedy uhradit částku 24 680 Kč) předžalobní upomínkou ze dne 2. 9. 2021 (viz výzva k plnění před podáním žaloby ze dne 2. 9. 2021). 5. Mezi účastníky byla podle ust. § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit za dodávku elektřiny sjednanou cenu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, to však neučinila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti druhé z faktur, a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 188 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 988 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.