4 C 29/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení 3.850 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu o odtahu [číslo] (odtah vozidla a jeho umístění na parkoviště). Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni v souladu s nařízením hlavního města Prahy částku 1.900 Kč za odtah, částku za 250 Kč za 1. až 3. den střežení na parkovišti, částku 400 Kč za 4. až 180. den střežení na parkovišti. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a ust. § 115a o. s. ř). Žalobkyně ani žalovaná na výzvu soudu nereagovaly a soud má tedy za to, že nemají proti postupu podle § 115a o.s.ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil. 4. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise má soud za prokázaný tento skutkový stav: Dne [datum] provedla žalobkyně oprávněný odtah motorového vozidla [registrační značka], jež je ve vlastnictví žalovaného (protokol o odtahu [číslo] výpis z registru vozidel, kopie osvědčení o registraci vozidla). Žalovaný si vozidlo vyzvedl na parkovišti žalobkyně [datum] a žalobkyně mu vyúčtovala částku 3.850 Kč za odtah vozidla a jeho střežení na parkovišti (Výpočet maximální ceny za úplný odtah vozidla a parkovné z [datum]). Žalovaný uvedenou částku ani přes výzvu neuhradil (výzva z [datum] včetně dodejky). 5. Nárok žalobkyně soud posoudil dle § 19b odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích. Právo vlastníka místní komunikace vykonává na základě zřizovací listiny vydané Zastupitelstvem hl. m. Prahy ze dne 1. 3. 2016 žalobkyně; cena za odtah a parkovné je stanovena v § 2 nařízení hl. m. Prahy ze dne 12. 2. 2013, a to za odtah ve výši 1.900 Kč, za parkovné první až třetí den 250 Kč, čtvrtý až sto osmdesátý den 400 Kč. Žalobkyně prokázala, že jí vůči žalovanému vznikl nárok na úhradu částky za odtah a za 6 dní parkovného v celkové výši 3.850 Kč a že žalovaný uvedenou částku dosud neuhradil. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení, který žalobkyni vznikl dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč.