6 C 14/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala úhrady dlužné částky 1 533 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1. 6. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem této Smlouvy bylo pojištění [druh pojištění], a to ve vztahu k vozidlu [značka], typ [anonymizováno], [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 974 Kč, pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní. Pojistné bylo splatné v první den příslušného pojistného období a na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Žalovaná neuhradila pojistné za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020, proto pojistná smlouva ke dni 11. 12. 2020 zanikla. Při zániku pojistné smlouvy má žalobkyně právo na zaplacení dlužného pojistného za dobu platnosti pojistné smlouvy, kdy nebylo pojistné hrazeno, a to jako poměrnou část sjednaného pojistného. Žalobkyně tedy požaduje k úhradě částku 1 533 Kč, přičemž výpočet žalované částky je součtem dlužných předepsaných pojistných dle denního poměru trvání smlouvy v příslušném pojistném období. Součástí žalované částky jsou rovněž paušalizované náklady spojené s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, a to za prokazatelně odeslanou zákonnou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne 15. 4. 2021 dlužné pojistné neuhradil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady jejího příslušenství, konkrétně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 118 Kč od 12. 12. 2020 do 16. 11. 2021. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 1. 6. 2020 k uzavření Smlouvy. Předmětem Smlouvy bylo pojištění [druh pojištění], a to ve vztahu k vozidlu [značka], typ [typ], [registrační značka]. První pojistné bylo ve výši 974 Kč, přičemž na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Pojistné období bylo sjednáno v délce čtvrtletní. Žalovaný pojistné za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 neuhradil, proto ke dni 11. 12. 2020 došlo k zániku pojištění. Dlužné pojistné v celkové výši 1 533 Kč nebylo žalovaným uhrazeno ani přes opakovanou výzvu k zaplacení (výzva ze dne 19. 10. 2020, výzva ze dne 23. 12. 2020, výzva ze dne 18. 1. 2021, předžalobní upomínka ze dne 15. 4. 2021). 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena platná pojistná smlouva, v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelně pojistné s čtvrtletní splatností. První pojistné bylo ve výši 974 Kč, na jeho následný předpis měly vliv úpravy dle bonusů za bezeškodní průběh pojištění nebo naopak malusů za škodní události. Své povinnosti žalovaný nedostál, když pojistné za období od 1. 9. 2020 do 11. 12. 2020 ani přes opakovanou výzvu žalobkyně neuhradil. Žalobkyni se přitom listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné za uvedené období uhradil, to však neučinil. Soud proto došel k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 533 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu desítky pohledávek týkající se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení, předpokládaných ust. § 14b advokátního tarifu a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, opakovaně se však jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 14b advokátního tarifu.