6 C 239/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 6. 2022 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 3 591 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění movitého majetku a odpovědnosti za škody (dále jen„ Smlouva“), a to s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pro pojistné období bylo stanoveno pojistné na částku 4 783 Kč s roční splatností, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pojištění ke dni 7. 4. 2021 z důvodu neplacení pojistného zaniklo, o čemž byla žalovaná informována doporučeným dopisem ze dne 12. 4. 2021, neboť žalovaná splátku na pojistné splatnou dne 8. 7. 2020 ve výši 4 783 Kč neuhradila a neučinila tak ani ve lhůtě jednoho měsíce stanovené dne 23. 2. 2021 v upomínce. Žalobkyně po žalované požadovala dlužné pojistné za období od 8. 7. 2020 do 7. 4. 2021 ve výši 3 591 Kč. Žalobkyně žalované zaslala dne 17. 5. 2022 předžalobní upomínku, která se vrátila zpět jako nedoručitelná. Žalovaná ke dni podání žaloby ničeho neuhradila. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 591 Kč od 9. 7. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. Ustanovený opatrovník žalované, jež byl žalované ustanoven usnesením ze dne 13. 7. 2022, č. j. 6 C 239/2022-11, z důvodu absence osoby oprávněné za ni jednat, kdy bylo zároveň dáno nebezpečí z prodlení, nárok uplatněný v žalobě neuznal, neboť vzhledem ke skutečnosti, že nemohl s žalovanou věc nikterak projednat, nemohl vyloučit, že žalovaná plnila a žalobkyně mohla nedopatřením v účetnictví nedohledat platbu poskytnutou žalovanou. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti a movitého majetku ve vlastnictví žalované. Žalovaná se Smlouvou zavázala platit žalobkyni pojistné ve výši 4 783 Kč, pojistné období bylo stanoveno v délce roční (viz Práce se splátkami ze dne [datum], Upomínka ze dne 23. 2. 2021 a Oznámení o zániku pojistné smlouvy nazvané jako„ Pojistná smlouva [číslo]“ ze dne 12. 4. 2021). Žalovaná neuhradila pojistné za období od 8. 7. 2002 do 7. 4. 2021 ve výši 3 591 Kč. Dlužná částka nebyla žalovanou uhrazena ani přes opakovanou výzvu k zaplacení (viz Upomínka ze dne 23. 2. 2021, Oznámení o zániku pojistné smlouvy nazvané jako„ Pojistná smlouva [číslo]“ ze dne 12. 4. 2021, Předžalobní upomínka ze dne 17. 5. 2022, doručenky). 7. Dle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 odst. 1 o. z., pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Dle § 2804 o. z., upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 11. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Mezi žalobkyní a žalovanou byls uzavřená pojistná smlouva, na základě kterých vznikla žalobkyni povinnost poskytnout žalované sjednané pojištění a žalované povinnost platit sjednané pojistné. Žalovaná neplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné řádně a včas, k čemuž se zmíněnými smlouvami zavázala, když žalobkyni nezaplatila v souvislosti se Smlouvou pojistné za období od 8. 7. 2020 do 7. 4. 2021, a to ani přes opakované upomínky k zaplacení. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, to však neučinila. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. 13. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužnou částku řádně a včas neuhradila, ocitla se s jejím zaplacením v prodlení, soud proto přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“), dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, návrh ve věci samé) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu řadu pohledávek týkajících se pojistného, přičemž právě řízení o nároku na úhradu pojistného lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1 vyhlášky, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1 vyhlášky.