6 C 373/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 9. 8. 2022 domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 760 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný je vlastníkem/provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. Z registru silničních vozidel bylo zjištěno, že v období od 3. 6. 2021 do 25. 8. 2021 (tj. 84 dní) bylo vozidlo evidováno jako provozované. Žalovaný coby jeho vlastník/provozovatel neměl k výše uvedenému vozidlu sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla. V souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 5 460 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný, ač vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně, na svůj dluh doposud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud na základě předložených listin učinil ve věci následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Žalovaný coby vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1870 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl k uvedenému vozidlu, který dne 11. 5. 2020 zakoupil od [anonymizováno], narozeného dne [datum] (dále jen„ prodávající“), v období od 3. 6. 2021 do 25. 8. 2021 (tj. 84 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně dopisem ze dne 18. 10. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne ve výši 5 460 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, a to se splatností do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovaný byl následně o úhradu příspěvku do garančního fondu a nákladů uplatnění opakovaně upomenut (Upomínkou ze dne 20. 1. 2022, II. upomínkou ze dne 17. 2. 2022, výzvou ze dne 25. 4. 2022), naposledy pak výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 6. 2022, která byla předána k poštovní přepravě téhož dne. Žalovaný však na uvedené výzvy nijak nereagoval. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Dle § 3 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti má vlastník tuzemského vozidla či řidič cizozemského vozidla povinnost uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, nestanoví-li tento zákon jinak. Dle § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizen. 8. Dle § 4 odst. 1 a 2 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit České kanceláři pojistitelů příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 9. Dle § 4 odst. 3 a 4 zákona o pojištění odpovědnosti se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je dále povinna zaplatit České kanceláři pojistitelů náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 10. Dle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. 11. Dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, činí denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč. 12. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek 300 Kč. 13. Dle § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit příspěvek a náklady České kanceláře pojistitelů zaniká, pokud Česká kancelář pojistitelů do jednoho roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta jednoho roku nezačne běžet dříve, než se Česká kancelář pojistitelů prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 14. Dle § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů České kanceláře pojistitelů, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit České kanceláři pojistitelů okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti České kanceláře pojistitelů uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. 15. Vzhledem k výše uvedenému soud dovodil, že žalovaný jako vlastník předmětného vozidla porušil svou zákonnou povinnost sjednat pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Povinnost žalovaného přitom nezanikla, neboť v souladu s § 4 odst. 6 a 7 zákona o pojištění odpovědnosti žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužných částek v zákonné roční lhůtě. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení příspěvků ve složení z částky 5 460 Kč, tj. součinu 84 dní a denní sazby příspěvku ve výši 65 Kč a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v celkové výši 300 Kč. 16. V registru silničních vozidel je v žalovaném období jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] sice zapsán prodávající, nicméně neprovedení změny zápisu vlastnictví v registru silničních vozidel má výhradně evidenční povahu, zápis změny vlastníka v registru nemá konstitutivní účinky. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný se stal na základě kupní smlouvy faktickým vlastníkem shora uvedeného vozidla se zákonnou povinností mít pro toto vozidlo sjednáno povinné ručení. 17. Vzhledem k tomu, že žalovaný zůstal v řízení nečinný a ničeho nenamítal, resp. v řízení netvrdil a tedy ani neprokázal, že předmětná vozidla v rozhodném období nevlastnil/neprovozoval nebo že k předmětným vozidlům bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla řádně sjednáno či že příslušný příspěvek za rozhodné období uhradil, soud proto žalobě jako důvodné vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a žaloba) vč