6 C 400/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 203,91 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s původním věřitelem, [anonymizováno] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy o úvěru obdržel žalovaný od právního předchůdce žalobkyně finanční prostředky ve výši 4 000 Kč, které se zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 826 Kč, a to do 4. 2. 2021. Žalovaný však svůj dluh řádně a včas nesplnil. Mezi žalobkyní a právním předchůdcem žalobkyně došlo na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] k postoupení pohledávky za žalovaným s účinností k tomuto dni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem žalobkyně ze dne 28. 3. 2022 Ani přes upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 11. 7. 2022 žalovaný dlužnou částku neuhradil. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala na žalovaném dle čl. VIII smlouvy o úvěru též zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 000 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 5. 2. 2021 do 4. 3. 2022 ve výši 354,41 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 766 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 690 Kč. Dále se žalobkyně na žalovaném domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 4 000 Kč za každý započatý den prodlení od 5. 2. 2021 do 27. 3. 2021, tj. v částce 203,91 Kč. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 4 000 Kč při úrokové sazbě 36% ročně se splatností do 30 dnů od odeslání finančních prostředků právním předchůdcem žalobkyně na účet žalovaného uvedený ve smlouvě o úvěru. Finanční prostředky byla odeslány na účet žalovaného dne 5. 1. 2021. V případě překročení doby splatnosti úvěru byl žalovaný dle smlouvy o úvěru povinen vrátit právnímu předchůdci žalobkyně při překročení doby splatnosti úvěru částku 5 826 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 118,36 Kč kapitalizovaného za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti a poplatku za sjednání úvěru ve výši 1 707,64 Kč, této své povinnosti však nedostal. Splatnost úvěru nastala dne 4. 2. 2021 (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). Úvěr ve výši 4 000 Kč byl žalovanému poskytnut dne 5. 1. 2021 a to bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě o úvěru (viz potvrzení o platbě ze dne [datum]). Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti úvěr neuhradil, vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 6 374,86 Kč ve lhůtě do 3 dnů od doručení této výzvy, současně upozornil žalovaného, že byly žalovanému naúčtovány smluvní pokuta a poplatky v souladu s ujednáním čl. VIII smlouvy o úvěru (viz upomínka právního předchůdce žalobkyně ze dne 9. 2. 2021). K zaplacení dlužné částky byl žalovaný následně upomenut upomínkou ze dne 14. 2. 2021 znějící na částku 6 923,71 Kč a upomínkou ze dne 24. 2. 2021 znějící na částku 7 521,42 Kč (viz upomínka ze dne 14. 2. 2021 a 24. 2. 2021). Právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku za žalovaným z výše uvedené smlouvy o úvěru na žalobkyni. O postoupení pohledávky ke dni [datum] z původního věřitele na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn oznámením právního předchůdce žalobkyně ze dne 28. 3. 2022 a oznámením žalobkyně ze dne 14. 4. 2022 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], Dílčí smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], dopis právního předchůdce žalobkyně ze dne 28. 3. 2022 a dopis žalobkyně ze dne 14. 4. 2022). Žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 5. 2022 a 11. 7. 2022 neuhradil. Podle čl. VIII odst. 1 smlouvy o úvěru se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení klienta (žalovaného) s vrácením úvěru, nebo jeho části, je tento povinen hradit věřiteli (právnímu předchůdci žalobkyně, nyní žalobkyni) smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky za každý den prodlení. Z téhož odstavce smlouvy rovněž vyplývá nárok věřitele (právního předchůdce žalobkyně, nyní žalobkyně) na smluvní úrok, na úrok z prodlení v zákonné výši a na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení žalovaného (viz Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]). 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 8. Dle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Dle § 2049 o. z., zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 11. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 13. Dle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 14. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci a uvedených zákonných ustanovení posoudil soud věc po právní stránce takto. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobkyně dostál svému závazku vyplývajícímu z uzavřené smlouvy, když žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch poskytl peněžní prostředky ve sjednané výši. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas vrátit právnímu předchůdci žalobkyně a zaplatit mu za to úroky dle podmínek smlouvy, tuto svoji povinnost však žalovaný nesplnil, pročež se dostal do prodlení. Následně původní věřitel platně postoupil pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyni, dle podmínek smlouvy o úvěru, vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z nevrácené části úvěru za každý den prodlení a na náhradu účelně vynal