6 C 526/2021-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala úhrady dlužné částky 3 636 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1. 1. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Předmětem této Smlouvy bylo investiční životní pojištění. Pojistné bylo sjednáno na částku 1 513 Kč s měsíční splatností, počátek pojištění byl sjednán ke dni 1. 1. 2017. Žalovaný pojistné splatné ke dni 1. 12. 2020 neuhradil, a to ani po opakované výzvě ze strany žalobkyně (výzva ze dne 14. 12. 2020, výzva ze dne 28. 12. 2020, výzva ze dne 9. 3. 2021 a výzva ze dne 6. 4. 2021). Ke dni 1. 3. 2021 proto došlo k zániku pojištění. Žalovaná částka 3 636 Kč tak dle inkasní bilance představuje neuhrazené pojistné za období od 1. 12. 2020 do 1. 3. 2021 ve výši 2 836 Kč a poplatek ve výši 800 Kč. Žalovaný dlužné pojistné neuhradil ani po písemné upomínce zaslané žalovanému dne 18. 5. 2021 a dalších upomínacích úkonech (zejm. telefonických a SMS) v rámci mimosoudní správy pohledávky prováděné od 18. 5. 2021 [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti vymáhá. Žalovaný ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 6. 2021 dlužnou částku neuhradil. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala rovněž úhrady jejího příslušenství, konkrétně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 193 Kč od 2. 3. 2021 do 21. 10. 2021. 3. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne 1. 1. 2017 k uzavření Smlouvy. Předmětem Smlouvy bylo investiční životní pojištění. Žalovaný se Smlouvou zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 1 513 Kč s měsíční splatností, avšak pojistné splatné ke dni 1. 12. 2020 neuhradil, proto ke dni 1. 3. 2021 došlo k zániku pojištění. Pojistné vč. storno poplatku a nákladů za vymáhání ve výši 3 636 Kč za období od 1. 12. 2020 do 1. 3. 2021 nebylo žalovaným uhrazeno ani přes opakovanou výzvu k zaplacení (výzva ze dne 14. 12. 2020, výzva ze dne 28. 12. 2020, výzva ze dne 9. 3. 2021, výzva ze dne 6. 4. 2021, výzva [právnická osoba], [anonymizováno] ze dne 18. 5. 2021, předžalobní výzva ze dne 17. 6. 2021). 7. Podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 8. Dle § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 9. Podle § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 10. Podle § 1970 o. z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně spolu s žalovaným uzavřeli platně pojistnou smlouvu, v níž se žalovaný zavázal hradit pravidelně pojistné ve výši 1 513 Kč s měsíční splatností. Své povinnosti však nedostál, když pojistné za období od 1. 12. 2020 do 1. 3. 2021 ani přes opakovanou výzvu žalobkyně neuhradil. Žalobkyni se přitom listinnými důkazy podařila prokázat tvrzení uvedená v žalobě, bylo tak na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že pojistné za uvedené období uhradil, to však neučinil. Soud proto došel k závěru, že žaloba je důvodná a v celém rozsahu jí vyhověl. 12. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku ve stanovené lhůtě splatnosti, ocitl se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 636 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.