6 C 536/2021-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se na žalované domáhala zaplacení částky 90 Kč, a to s následujícím odůvodněním. Nezletilý syn žalované, [jméno] [příjmení], [datum narození], dne 16. 2. 2019 využil u žalobkyně lékařskou pohotovostní službu. Žalované jako zákonné zástupkyni byl za uvedenou pohotovostní službu vystaven daňový doklad [číslo] (splatný dne 24. 2. 2019) na částku 90 Kč za regulační poplatek za poskytnutí pohotovostního ošetření. Žalovaná svůj dluh co do důvodu i výše vůči žalobkyni uznala podepsáním uznáním dluhu za pohotovostní ošetření ze dne 16. 2. 2019. Přes výzvu k úhradě ze dne 20. 6. 2019 žalovaná žalobkyni dlužnou částku nezaplatila. 2. Vedle žalované částky se žalobkyně domáhala zároveň i zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 90 Kč od 25. 2. 2019 do zaplacení. 3. Žalovaná se k podané žalobě nijak nevyjádřila. 4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen jako:„ o. s. ř.“), projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč, jde tak o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázaný následující skutkový stav. Nezletilý syn žalované dne 16. 2. 2019 využil u žalobkyně lékařské pohotovostní služby. Žalované jako zákonné zástupkyni byl za uvedenou pohotovostní službu vystaven daňový doklad [číslo] (splatný dne 24. 2. 2019) na částku 90 Kč za regulační poplatek za poskytnutí pohotovostního ošetření. Žalovaná svůj dluh co do důvodu i výše vůči žalobkyni uznala uznáním dluhu ze dne 16. 2. 2019. Přes výzvu k úhradě ze dne 20. 6. 2019 žalovaná žalobkyni dlužnou částku nezaplatila. 7. Dle § 16a ods.t 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce, je povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby nebo pohotovostní služby v oboru zubní lékařství (dále jen„ pohotovostní služba“). 8. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. S ohledem na zjištěný skutkový stav a s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení došel soud ve věci k následujícím právním závěrům. Jelikož nezletilý syn žalované dne 16. 2. 2019 využil u žalobkyně lékařské pohotovostní služby, vznikla žalované jakožto zákonné zástupkyni povinnost za toto pohotovostní ošetření uhradit žalobkyni regulační poplatek ve výši 90 Kč. Žalovaná zároveň vzniklý dluh ve výši 90 Kč za poskytnuté pohotovostní ošetření uznala, a to co do důvodu i výše. Žalobkyni se tak doloženými listinami podařilo existenci dluhu žalované z jednoho neuhrazeného regulačního poplatku v celkové výši 90 Kč prokázat. Bylo proto na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku v uvedené výši uhradila. To neučinila, soud proto shledal žalobu jako důvodnou a v celém jejím rozsahu jí vyhověl. 10. Protože žalovaná dlužnou částku včas a řádně neuhradila, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.