7 C 124/2022-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 9 559 Kč s příslušenstvím, a to z titulu objednávky žalované ze dne [datum], dle které měla žalobkyně ve vydání pro [územní celek] poskytnout žalované ¼ strany inzerce o rozměrech 120 mm x 45 mm v publikaci„ [anonymizována čtyři slova]“. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni částku 9 559 Kč včetně DPH. Žalobkyně dne [datum] potvrdila žalované objednávku vedenou pod [číslo] čímž byla mezi stranami uzavřena smlouva o zajištění prezentace. Ačkoliv žalobkyně inzerci pro žalovanou dle dohody zajistila, tak žalovaná předmětnou částku, na kterou byla vystavena faktura [číslo] splatná ke dni [datum], neuhradila, a to ani přes výzvu, kterou ve vztahu k ní žalobkyně učinila. Žalobkyně se též domáhala náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu žalované bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které žalobkyně na podporu svého procesního stanoviska předložila. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval). Žalobkyně projevila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlas, žalovaná se v tomto směru nevyjádřila. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Soud má za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná si objednala u žalobkyně ve vydání pro [územní celek] tisk inzerce v rozsahu ¼ strany v publikaci„ [anonymizována čtyři slova]“ za cenu smluvenou ve výši 9 559 Kč (viz objednávka). Žalobkyně objednávku potvrzením [číslo] ze dne [datum] potvrdila a zpracovala grafickou podobu inzerce (viz e-mailová komunikace). Žalobkyně pak vystavila fakturu [číslo] na částku 9 559 Kč, se splatností ke dni [datum], kterou však žalovaná ani po výzvě žalobkyně neuhradila (viz faktura a předžalobní výzva). 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru a právnímu posouzení: 7. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo dle ust. § [číslo] o. z, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované sjednané plnění zhotovit grafické zpracování inzerce a žalovaná se zavázala uhradit sjednanou cenu. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyně si vůči žalované své povinnosti z uzavřené smlouvy splnila, žalovaná však neuhradila sjednanou cenu (před soudem tato skutečnost nebyla tvrzena, tím méně mohla být prokázána) a soud proto žalobě vyhověl jako důvodné, a to včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 o.z. Výše úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. V souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. byla žalobkyni přiznána částka 1 200 Kč představující paušální částku na vymáhání pohledávky. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 559 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, výzva k plnění a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 10. Soud aplikoval ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť je mu z jeho činnosti známo opakované podávání žalob téhož žalobce (a téhož advokáta) ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž ze žalob (resp. návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu) vyplývá ustálenost vzoru ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (obsah, struktura, řazení vět, nároky téhož druhu).