7 C 306/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně dne 11. 5. 2022 domáhala na žalované zaplacení částky 5 115 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], uskutečněné pro žalovanou na základě smlouvy sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. Za období od 17. 1. 2020 do 31. 8. 2020 neuhradila žalovaná v plné výši fakturu [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 21. 9. 2020 znějící na částku 15 038 Kč, na faktuře [číslo] ze dne [datum] vznikl přeplatek ve výši 1 222,99 Kč. Na faktury bylo částečně uhrazeno žalovanou 8 700 Kč. Žalobkyně se dále domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení. Ačkoliv byla žalovaná k úhradě dlužné částky vyzvána s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svých práv domáhat soudní cestou, tak svůj dluh ve výši 5 115 Kč nezaplatila. 3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovanou podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o.s.ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, jejímž předmětem byl závazek k dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa]. Za období od 17. 1. 2020 do 31. 8. 2020 žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu elektrické energie fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti 21. 9. 2020 znějící na částku 15 038 Kč a fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku přeplatku ve výši 1 222,99 Kč, žalovanou bylo uhrazeno 8 700 Kč. Ve zbytku, rozdíl pak činí dlužnou částku ve výši 5 115 Kč. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou byla podle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalovaná částku vyúčtovanou žalobkyní ve výši 5 115 Kč nezaplatila, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícím po dni splatnosti faktury [číslo]. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 600 Kč. 9. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u zdejšího soudu řadu pohledávek týkajících se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.