7 C 39/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Toto rozhodnutí obsahuje zkrácené odůvodnění podle ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 2. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 6 287 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [příjmení] nám. [číslo] [PSČ] [obec a číslo] - [část obce], uskutečněné pro žalovaného na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum]. Za období od [datum] do [datum] neuhradil žalovaný v plné výši fakturu [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku 6 287 Kč. Žalobkyně se dále domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení. Ačkoliv byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svých práv domáhat soudní cestou, tak svůj dluh nezaplatil. 3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle § 115a o. s. ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 5. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, jejím předmětem byl závazek k dodávce elektrické energie do odběrného místa na adrese [příjmení] nám. [číslo] [PSČ] [obec a číslo] - [část obce]. Za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému spotřebu elektrické energie fakturou [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] znějící na částku 6 827 Kč. Žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum]. 7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalovaný částku vyúčtovanou žalobkyní nezaplatil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal žalobkyni, která měla ve věci úspěch, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhrada za 2 úkony dle § 1 odst. 1, 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, po 100 Kč (žaloba, výzva k plnění). Celkem náklady řízení činí 600 Kč. 9. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u soudu řadu pohledávek týkajících se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.