7 C 435/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 dne [datum] domáhala zaplacení částky 38 366 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne [datum] dodávala na sjednané odběrné místo na adrese [adresa], elektřinu. Odběr elektřiny vyúčtovala žalobkyně fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 66 472 Kč s datem splatnosti [datum] a fakturou [číslo] ze dne [datum] znějící na částku 36 576 Kč s datem splatnosti [datum]. Žalovaný na uvedené faktury uhradil částku ve výši 64 182 Kč Vedle žalované částky požadovala žalobkyně také úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů a náklady spojené s uplatněním pohledávky. Žalovaný na svůj dluh ničeho nezaplatil ani poté, co k tomu byl žalobkyní vyzýván dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému soud uložil, aby se v téže lhůtě písemně vyjádřil o připojené žalobě. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu pro odběrné místo [adresa], do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. 6. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 66 472 Kč za dodávku elektřiny za dobu od [datum] do [datum], splatný dnem [datum]. 7. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovanému byl vyúčtován nedoplatek ve výši 36 576 Kč za dodávku elektřiny za dobu od [datum] do [datum], splatný dnem [datum]. 8. Z výzvy k plnění před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 38 866 Kč. 9. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dne [datum], na základě které se žalobkyně zavázala dodávat do sjednaného odběrného místa elektřinu, žalovaný se pak zavázal za dodanou elektřinu zaplatit. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalovanému vyúčtována na částku 103 048 Kč za dobu od [datum] do [datum], nedoplatek činila žalovaná částka ve výši 38 866 Kč. 10. Po právní stránce zhodnotil soud věc následovně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon) uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které vzniklo žalobkyni právo na zaplacení dodané elektřiny podle dohodnutých podmínek a žalovanému povinnost dohodnutou cenu odebrané elektřiny zaplatit. Žalovaný částku vyúčtovanou žalobkyní nezaplatil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč ve smyslu ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 555 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 555 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 000 Kč představující 500 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 12. Soudu je totiž z úřední činnosti známo, že žalobkyně vymáhá u zdejšího soudu řadu pohledávek týkajících se dlužné elektřiny, přičemž právě řízení o nároku na úhradu elektřiny lze považovat za jeden z typů řízení předpokládaných § 2 odst. 1) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a vzor žaloby, který byl použit v tomto řízení, je totožný se vzorem žalob v ostatních řízeních, pouze jsou doplňovány odlišné údaje specifické pro každého žalovaného, přičemž je zde i minimální skutková individualizace, stále se opakovaně jedná o obdobné případy co do skutkové a právní stránky věci. Lze tak učinit závěr o tom že se jedná o tzv. formulářovou žalobu a při rozhodování o nákladech řízení aplikovat ust. § 2 odst. 1) vyhlášky 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu.