11 C 226/2022-113 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 1. 2022 ve znění částečného zpětvzetí ze dne 11. 12. 2022 (č. l. 88) domáhal na žalované zaplacení částky 104 269 Kč s příslušenstvím představující nevrácenou část zápůjčky a smluvní pokutu ve výši 654 801 Kč vyčíslenou do 21. 12. 2021 s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení a smluvní pokuty ve výši 9 111 Kč vyčíslenou do doby podání žaloby s úrokem z prodlení. V odůvodnění žaloby ve znění částečného zpětvzetí žalobce uvedl, že dne 24. 1. 2014 s žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí přenechal částku 250 000 Kč, žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do 10. 1. 2019; současně strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,25 % denně z částky, se kterou bude žalovaná v prodlení. Žalovaná svou povinnost uhradit zápůjčku splnila pouze ve výši 7 031 Kč, se zbytkem ve výši 242 969 Kč je v prodlení. Současně se žalobce domáhal zaplacení smluvní pokuty ve výši 663 912 Kč za období od 10. 1. 2019 do podání žaloby dne 7. 1. 2022 včetně úroku z prodlení. V doplnění žaloby a částečném zpětvzetí žaloby ze dne 11. 12. 2022 žalobce vzal žalobu částečně zpět ohledně částky 138 700 Kč a úroku z prodlení z této částky od 1. 12. 2022 do zaplacení, neboť dne 30. 11. 2022 žalovaná na jeho účet uhradila tuto částku. Žalobce dále upřesnil, že předžalobní výzva byla žalované doručena dne 23. 12. 2021, a to prostřednictvím zásilky RR212175115CZ, která byla poprvé doručována dne 23. 12. 2021, a následně byla uložena na poště až do 27. 1. 2022. Uvedená zásilka byla dodána na adresu [adresa]. Tuto adresu uvedla žalovaná jako svou adresu ve smlouvě o zápůjčce, přičemž následně nikdy žalobce neinformovala o změně adresy. Žalobce odkázal na § 570 odst. 1 o. z., dle kterého působí právní jednání vůči nepřítomné osobě okamžikem dojití, což znamená, že postačí, pokud měla žalovaná možnost se s obsahem právního jednání seznámit, přičemž žalobce neměl povinnost aktivně zjišťovat, kde se žalovaná zdržuje nebo kde má adresu trvalého bydliště. Žalobce zdůraznil, že předžalobní výzva byla řádně doručena žalované dne 23. 12. 2021. Žalobce dále doručil výzvu k plnění smluvní pokuty do 21. 2. 2021 a předžalobní výzvu na adresu [adresa], [obec a číslo] – [část obce], která je sídlem žalované jako podnikatelky (OSVČ) dosud. Vzhledem k tomu, že v předžalobní výzvě byl uplatněn mimo jiné nárok na zaplacení smluvní pokuty podle smlouvy o zápůjčce, a to„ ode dne splatnosti půjčky, tj. ode dne 10. 1. 2019, do zaplacení“, byla žalovaná dle žalobce povinna částku smluvní pokuty až do dne 23. 12. 2021 uhradit bez zbytečného odkladu ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z., přičemž s ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu je třeba takto stanovenou lhůtu třeba vykládat podle okolností jako velmi krátkou lhůtu, v níž lze učinit kroky potřebné ke splnění povinnosti, v poměrech nynější věci je tedy třeba ji vykládat jako 1 pracovní den, který žalované postačoval k provedení standardního bankovního převodu. Ve vztahu ke smluvní pokutě do 23. 12. 2021 tedy nastalo prodlení dnem 27. 12. 2021. Ode dne prodlení s jistinou zápůjčky do dne 23. 12. 2021 uplynulo 1078 dnů. Při denní pokutě 607, 4225 Kč tedy úhrnná částka smluvní pokuty ke dni 23. 12. 2021 činila 654 801 Kč. K části žalované smluvní pokuty ve výši 654 801 Kč tedy nastalo prodlení žalované ke dni 27. 12. 2021 a od toho dne žalobce požaduje zaplacení úroku z prodlení. Pokud jde o zbylou smluvní pokutu uplatněnou v žalobě za 15 dnů mezi 24. 12. 2021 a 7. 1. 2022 včetně v úhrnné výši 9 111 Kč, prodlení žalované nastalo až dnem po doručení žaloby, k němuž došlo dne 21. 2. 2022. K části žalované smluvní pokuty ve výši 9 111 Kč tedy vzniklo prodlení žalované dne 22. 2. 2022. S ohledem na výše uvedenou skutečnost vzal žalobce zpět žalobu v části úroků z prodlení k části smluvní pokuty ve výši 654 801 Kč za období do 26. 12. 2021 včetně, a dále v části úroků z prodlení k části smluvní pokuty ve výši 9 111 Kč za období do 21. 2. 2022 včetně. 2. Žalovaná navrhla žalobu jako nedůvodnou a předčasnou zamítnout. V podání ze dne 2. 3. 2022 (č.l. 53) a ze dne 2. 12. 2022 (č. l. 84) uvedla, že žaloba je předčasná, nebo od roku 2018 do dnešního dne se trvale zdržuje na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], kde se zdržovala i v období 21. 12. a 22. 12. 2021. Žalovaná tuto skutečnost žalobci nesdělila. Předžalobní výzvy a lhůty k plnění jí ze strany žalobce nikdy nebyly doručeny, přestože nová adresa žalované vyplývá z katastru nemovitostí. Žalovaná se o podané žalobě a výzvě k zaplacení smluvní pokuty dozvěděla teprve dne 21. 2. 2022. Jak vyplývá z e-mailové komunikace žalobce a žalované, dne 26. 3. 2019 žalovaná v rekci na výzvu žalobce ze dne 18. 3. 2019 a 25. 3. 2019 vyzvala žalobce k tomu, aby po započtení částky ve výši 104 269 Kč a 7 031 Kč převzal od ní dlužnou částku v celkové výši 138 700 Kč, na tuto výzvu žalobce nereagoval. S ohledem na výše uvedené žalovaná má za to, že minimálně od 27. 3. 2019 je žalobce v prodlení s přijetím plnění, resp. od té doby neposkytl žalované potřebnou součinnost ke splnění jejího dluhu. Žalovaná se neocitla v prodlení, neboť je v prodlení žalobce. Žalovaná dále namítla, že je nesprávná výše požadované jistiny. Žalovaná od roku 2011 do ledna 2014 spolupracovala se společnosti žalobce [právnická osoba], [IČO], jejímž jednatelem byl žalobce (dále jen„ PERPEKTIVA“). Spolupráce s žalobcem vypadala tak, že většina spolupracovníků byla nucena uzavřít se společnosti žalobce smlouvu o spolupráci včetně směnky na částku ve výši několika set tisíc korun, a to proto, aby žalobce měl jistotu, že spolupracovník ve spolčenosti žalobce setrvá. Po poskytnutí zápůjčky, na základě vystavené faktury č. 2014 žalovanou jako dodavatelem [právnická osoba] jako odběrateli, znějící na částku ve výši 104 269 Kč, se splatností dne 10. 2. 2014, žalované vznikla pohledávka za [právnická osoba] ve výši 104 269 Kč, která se stála splatnou dne 11. 2. 2014. Z e-mailové komunikace ve dnech 3. 3. 2014, 26. 3. 2014, 28. 4. 2014, 18. 1. 2019, je patrné, že žalobce a žalovaná se dohodli na tom, že žalobce souhlasí se započtením dluhu spol. PERSPEKTIVA ve výši 104 269 Kč oproti dluhu žalované ze zápůjčky, přičemž tento přesný výpočet žalobce je patrný z e-mailu ze dne 18. 3. 2019. Dle žalované tak část dluhu žalované ze zápůjčky ve výši 104 269 Kč zanikla oproti pohledávce žalované za [právnická osoba]. Žalovaná považuje jednání žalobce za účelové a nemravné, neboť žalobce si musí být vědom toho, že žalovaná mu dluží částku 138 700 Kč, nikoliv 242 969 Kč a po obdržení e-mailu od žalované ze dne 26. 3. 2019 s výzvou k převzetí částky 138 700 Kč žalobce žalované již neodpověděl, namísto toho z neznámého důvodu zasílal předžalobní výzvy na neaktuální adresy žalované, nehledě na to, že adresa žalované je jednoduše dohledatelná (např. v katastru nemovitosti, popř. přes Google vyhledavač); přes veškeré výše uvedené skutečnosti žalobce podal žalobu na částku 242 969 Kč a požaduje smluvní pokutu přesto, že předžalobní výzva žalované doručena nebyla. 3. Žalobce uvedl v replice, že k započtení jako jednostrannému právnímu jednání ve smyslu § 1982 o. z. dojít nemohlo, neboť mezi stranami je nesporné, že pohledávka žalované nebyla za žalobcem, nýbrž za [právnická osoba] s. r. o., [IČO]. Aby tedy mohla být žalovaná se svou obranou úspěšná, musela by prokázat, že došlo k dvoustranné dohodě mezi žalobcem a žalovanou o narovnání, dle níž by žalovaná již nadále nebyla povinna splatit část zápůjčky. K tomu nicméně žalobce konstatuje, že k narovnání nemohlo ani teoreticky dojít e-mailovou komunikací bez elektronických podpisů, neboť původní závazek byl ujednán písemně. Podle § 1906 o. z. by tedy písemnou formu muselo mít i ujednání o narovnání. Zároveň však žádný z e-mailů, na něž žalovaná poukazuje, nesvědčí o konsensu stran ohledně snížení dlužné částky. Je pravda, že žalobce i žalovaná ve svých návrzích dohody směšovali závazky mezi sebou jako fyzickými osobami na straně jedné a mezi žalovanou a právnickou osobou na straně druhé. Nikdy však nedošlo k tomu, že by se skutečně dohodli na konkrétním postupu, který by zahrnoval snížení dlužné zápůjčky ze strany žalované. Pokaždé, když žalobce učinil návrh na komplexní vypořádání vztahů, začala si žalovaná klást dodatečné podmínky, s nimiž žalobce nesouhlasil. Ani po obsahové stránce tedy e-maily narovnání nezachycují. Pokud žalovaná dále tvrdí, že se žalobce dostal do prodlení, neboť nesouhlasil s dodatečnými podmínkami žalované ohledně předání dlužné částky, žalobce s tímto nesouhlasil, neboť podmínky kladené žalovanou (předání částky před notářem, vzájemné vrácení listin) ze smlouvy o zápůjčce nevyplývají, a žalobce na ně tudíž nebyl nucen přistoupit. Žalovaná byla povinna zápůjčku vrátit, a to na účet žalobce, který jí byl dobře znám. 4. Žalobce dále zdůraznil, že poslední email v komunikaci mezi účastníky byl odeslán žalobcem žalované dne 25. 3. 2019, v níž žalobce urgoval žalovanou k zaplacení a uvedl několik variant řešení situace, tedy že buď žalovaná zaplat