6 C 83/2023-29 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 15. 11. 2022 domáhala na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalobkyně je ve vztahu k žalované dodavatelem [anonymizováno]. V souladu s § 12 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, žalobkyně dne 17. 10. 2021 zahájila dodávku energií žalované do jejího odběrného místa na adrese [anonymizováno], o čemž byla žalovaná informována v oznámení o zahájení dodávky energií. Součástí uvedeného oznámení byl i speciální ceník [anonymizováno]. Dodávku plynu za období od 7 20. 1. 2022 do 4. 4. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 7. 4. 2022, znějící na částku 23 582,82 Kč, splatnou dne 28. 4. 2022. Žalovaná, ač upomenuta, na svůj dluh doposud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky řízení podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Účastníci řízení se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř. 4. Soud na základě předložených listin zjistil ve věci následující skutkový stav věci: 5. Žalobkyně, coby dodavatel [anonymizováno], zahájila dne 17. 10. 2021 dodávku plynu žalované do jejího odběrného místa na adrese [anonymizováno]. O této skutečnosti byla žalovaná informována dopisem žalobkyně. Uvedeným dopisem byla žalovaná současně informována, že uvedený režim dodávky [anonymizováno] je časově omezený na dobu 6 měsíců s tím, že v této době je žalovaná povinna si vybrat nového dodavatele zemního plynu. Dále byla informována, že cena za uskutečněnou dodávku zemního plynu je stanovena dle speciálního Ceníku dodávky zemního plynu v režimu dodávky [anonymizováno] (viz Dopis žalobkyně, Ceník dodávky zemního plynu v režimu dodávky [anonymizováno] platný od 15. 10. 2021, Obchodní podmínky dodávky zemního plynu platné a účinné od 1. 1. 2016). Dodávku plynu v množství 5 015,30 kWh za období od 20. 1. 2022 do 4. 4. 2022 vyúčtovala žalobkyně žalované fakturou [číslo] ze dne 7. 4. 2022, znějící na částku 23 582,82 Kč, spatnou dne 28. 4. 2022 (viz faktura [číslo]). Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem žalobkyně ze dne 4. 8. 2022, jejíž přílohu tvořil opis faktury. Uvedená výzva k úhradě spolu s fakturou byla žalované doručena do vlastních rukou dne 24. 8. 2022 (viz Předžalobní upomínka ze dne 4. 8. 2022, Dodejka). 6. Soud ve věci dospěl k následujícím právním závěrům: 7. Podle ustanovení § 12 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence, který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě, kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Podle odst. 4 citovaného ustanovení na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a 3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek. 8. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 9. Podle § 513 o. z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Soud při svém rozhodování vycházel ze zjištěného skutkového stavu a shora uvedených zákonných ustanovení, přičemž došel k následujícímu právnímu závěru. Dosavadní dodavatel plynu žalované ukončil svou činnost, pročež žalobkyně byla ze zákona povinna převzít dodávku zemního plynu žalované do jejího odběrného místa. Žalobkyně svoji zákonnou povinnost splnila, když počínaje dnem 7. 10. 2021 zahájila dodávku plynu žalované do jejího odběrného místa a o této skutečnosti žalovanou informovala. Uvedeným okamžikem vznikla žalované povinnost hradit žalobkyni cenu plynu dle ceníku žalobkyně, který za příslušné zúčtovací období od žalobkyně odebrala. Žalovaná v období od 20. 1. 2022 do 4. 4. 2022 odebrala od žalobkyně plyn v množství 5 015,30 kWh, aniž by za odebraný plyn zaplatila žalobkyni vyfakturovanou kupní cenu plynu. Na žalované bylo, aby tvrdila a prokázala, že dlužnou částku v uvedené výši uhradila, případně že závazek zanikl jiným způsobem. To však neučinila, soud proto žalobě vyhověl. 12. Jelikož byla žalovaná s plněním peněžité pohledávky v prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž požadovaný zákonný úrok z prodlení dle ustanovení § 513 a § 1970 o.z., jehož výše je odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 744 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 944 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 582,82 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení a žaloba) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč. 14. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.