8 C 131/2023-56 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí ukládajícího žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 843 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně opírala svůj nárok o tvrzení, že uzavřela s žalovanou dne [datum] úvěrovou smlouvu, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Úvěr měla žalovaná splatit nejpozději do 30 dnů od jeho poskytnutí. Úvěr byl žalované poskytnut [datum] na číslo účtu uvedené ve smlouvě: [bankovní účet]. Žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet úvěr nahlédnutím do registrů NRKI a BRKI, dále zjišťovala, zda žalovaná má nějaké jiné závazky, a zda tyto závazky i hradí, a to prostřednictvím registru [příjmení] a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále posuzovala příjmovou a výdajovou stránku žalované a další faktory ovlivňující poskytnutí úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení, když svůj dluh ve stanovené době neuhradila. Žalovaná, ač upomínána, na dluh ničeho neuhradila. Vedle žalované jistiny žalobkyně požadovala zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč, poplatku za SMS servis ve výši 49 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. Dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 110,74 Kč od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 16 843 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícím zjištěním ohledně skutkového stavu: Dne [datum] zaslala žalobkyně na bankovní účet č. [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč (potvrzení o platbě ze dne [datum]). Ze sdělení [právnická osoba] bylo zjištěno, že majitelem předmětného bankovního účtu je žalovaná (dopis ze dne [datum] od [anonymizováno] bank). Právní zástupce žalobkyně žalovanou vyzval dne [datum] k úhradě dluhu ve lhůtě 30 dnů od dne sepsání této výzvy, žalovaná však na výzvu nereagovala (předžalobní výzva ze dne [datum]). Z předložené úvěrové smlouvy soud zjistil, že je opatřena podpisem za poskytovatele úvěru. Za klienta, tj. žalovaného, smlouva opatřena podpisem není. Je zde uvedeno číslo kódu, kterým byla podepsána a datum (úvěrová smlouva ze dne [datum]). Z těchto údajů nelze dospět k závěru, že elektronickou komunikaci vedla se žalobkyní opravdu žalovaná. Žalobkyně nepředložila žádnou listinu, v níž by žalovaná vyjádřila svůj souhlas s takovouto formou uzavírání smluv, či podepisování dokumentů. Na tom nic nemění, že žalobkyně soudu předložila kopii občanského průkazu žalované. 4. Vzhledem k tomu, že soud nemá za prokázáno, že žalovaná uzavřela předloženou smlouvu, zjištění učiněná z dalších listinných důkazů jsou pro posouzení věci nerozhodná (sazebník základních poplatků platný od [datum], výpis čerpání splátek a úhrad ze dne [datum], potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze dne [datum] - zdroj příjmu, výše příjmu, příjem ostatních členů domácnosti, splátky jiným společnostem, výpis z registru ISIR, NRKI, SOLUS, CRIBIS, metodika posouzení úvěruschonosti klienta). 5. Dle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 6. Dle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám 7. Dle § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 8. Vzhledem k tomu, že uzavření smlouvy o úvěru nebylo prokázáno, soud nárok žalobkyně posoudil dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako bezdůvodné obohacení. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 15 000 Kč, jejíž poskytnutí žalované bylo prokázáno, a žalobkyni přiznal též úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaná dostala do prodlení s placením svého dluhu. Co do zbývající částky ve výši 1 843 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, a to vzhledem k tomu, že částku tvoří poplatky obsažené ve smlouvě, jejíž uzavření nebylo prokázáno. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 759,26 Kč, přičemž tato částka představuje 78,12 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 89,06 % a úspěchu žalované v rozsahu 10,94 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 843 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně, tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce úspěšného účastníka.