19 C 213/2024-87 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 10 630,13 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byla dne 29. 1. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Součástí smlouvy byly úvěrové obchodní podmínky. Žalovaná se zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu s kapitalizovaným smluvením úrokem, poplatky za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatkem v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka a zároveň celková splatnost závazku připadal na den 29. 3. 2023. Úrok byl sjednán ve výši 8 % ročně. Žalovaná neuhradila sjednanou částku řádně a včas, když uhradila pouze částku ve výši 12 000 Kč. Splatnost závazku nastala ke dni 29. 3. 2023. Ode dne 30. 3. 2023 je tedy žalovaná v prodlení s úhradou žalované částky, čímž vzniklo žalobkyni právo domáhat se úhrady také zákonného úroku z prodlení, a smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně proti žalované byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 postoupena na žalobkyni. Žalovaná dluží na jistině 8 741,88 Kč, na smluvní pokutě částku 1 888,25 Kč, na kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení částku 775,99 Kč, na účelně vynaložených nákladech mimosoudního vymáhání spojeného s uplatněním pohledávky částku 48 Kč a na kapitalizovaném úroku, který představuje smluvně sjednané příslušenství pohledávky postoupené v kapitalizované výši, částku 7 559,98 Kč. Kapitalizovaný úrok se přitom skládá z nesplaceného úroku ve výši 264,29 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 152 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši 1 186,97 Kč, nesplaceného inkasního poplatku ve výši 1 542,86 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu za období po konečné splatnosti ve výši 413,86 Kč. Žalovaná pohledávku vůči žalobkyni neuhradila ani po předžalobní výzvě z 9. 4. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o.s.ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o.s.ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.4. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má za prokázané:5. Z žádosti o úvěr ze dne 29. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná zažádala u žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 30 000 Kč.6. Z oznámení , Anonymizováno, ze dne 16. 12. 2021 a z fotografií výplatních dokladů soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila příjmy žalované.7. Ze smlouvy o úvěru a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 1. 2022 bylo soudem zjištěno, byla smlouva mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , byla uzavřena dne 29. 1. 2022 a právní předchůdkyně žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalované úvěr do ve výši 15 000 Kč s úrokem ve výši 8 % ročně.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2023 včetně příloh bylo zjištěno, že pohledávka vůči žalované byla postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 2. 1. 2024 a 5. 2. 2024.9. Z dopisu ze dne 4. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla informována o předání věci advokátní kanceláři a vyzvána k úhradě dlužné částky.10. Z výzvy ze dne 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaná byla prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky a tato upomínka byla žalované odeslána dne 5. 2. 2020, jak vyplývá z potvrzení o podání.11. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně odeslala žalované v rámci mimosoudního vymáhání pohledávky dopis.12. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, ale dostala se do prodlení a přes výzvu dosud dlužnou částku neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.13. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), dle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Vedle zákonných úroků z prodlení, které může věřitel požadovat, i když nebyly stranami výslovně smluveny (ust. § 1970 o. z.) lze sjednat i úroky smluvní. Zákonné a smluvní úroky přitom mohou existovat vedle sebe, neboť smluvené úroky jsou odměnou za užívání jistiny, zatímco zákonné úroky z prodlení představují zákonnou sankci za prodlení s placením jistiny (srov. NS ČR ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005). Smluvní pokuta byla posouzena dle § 2048 o. z. a postoupení pohledávky dle § 1879 a násl. o. z.14. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 a násl. o. z. Na základě smlouvy o úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v její prospěch peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, povinností žalované pak bylo poskytnuté peněžní prostředky sjednaným způsobem a ve sjednané lhůtě vrátit a zaplatit sjednaný úrok a poplatky (§ 2395 a 2399 odst. 1 o.z.). Žalovaná svůj závazek ze smlouvy nesplnila a dostala se do prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. Žalovaná ani po výzvách dlužnou částku neuhradila a žalobkyni tak vznikla pohledávka představovaná částkami specifikovanými v úvodu odůvodnění tohoto rozsudku. Bylo na žalované, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku uhradila, příp. že závazek zanikl jiným způsobem, což neučinila. Soud s ohledem na uvedené žalobě jako důvodné vyhověl, včetně nároku na úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z. a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kapitalizované zákonné úroky ve výši 775,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 559,98 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 48 Kč.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 630,13 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.