20 C 63/2024-42 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 14 536 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „původní věřitelka“) a žalovaným byla v prvním případě:a) uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 2 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 4 000 Kč vrátit. Žalovaná si dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala původní věřitelce zaplatit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 304 Kč počínaje 9. 4. 2021, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 5. 2022. Původní věřitelka své povinnosti dostála, když 2. 4. 2021 žalované finanční prostředky poskytla, žalovaná však svou povinnost porušila, neboť na svůj dluh neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na společnost na žalobkyni. Žalobkyně proto z titulu předmětné úvěrové smlouvy po žalovaném požaduje zaplacení nesplacené jistinu úvěru ve výši 8 842,95 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 2 678,05 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1 889,52 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 067,91, úroků ve výši 20,79 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 842,95 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 842,95 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 29. 9. 2023;a v případě druhémb) uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky včetně sjednaného úroku ve výši 3 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a za hotovostní inkaso ve výši 6 000 Kč vrátit. Žalovaná si dále sjednala doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala původní věřitelce zaplatit poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v 60 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje 3. 9. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 10. 2021. Původní věřitelka své povinnosti dostála, když 27. 8. 2022 žalované finanční prostředky poskytla, žalovaná však svou povinnost porušila, neboť na svůj dluh řádně nehradila, kdy do okamžiku postoupení pohledávky původní věřitelce uhradila celkem 24 985 Kč. Tato částka byla započtena ve výši 12 655 Kč na jistinu, ve výši 3 000 Kč na úrok dle smlouvy, ve výši 3 000 Kč na poplatek za administrativní činnost a ve výši 5 330 Kč na poplatek za hotovostní inkaso. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na společnost na žalobkyni. Žalobkyně proto z titulu předmětné úvěrové smlouvy po žalovaném požaduje zaplacení nesplacené jistinu úvěru ve výši 2 345 Kč, dlužných úhrad za služby ve výši 670 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 325,56 Kč, úroků ve výši 24,36 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 345 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 2 345 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila ani po předžalobní výzvě ze dne 29. 9. 2023.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, v řízení zůstala pasivní.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: V prvním případě smlouvou o úvěru č. , hodnota, vč. karty zákazníka ze dne 2. 4. 2021 bylo prokázáno, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 8 240 Kč splatit ve 60 týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky připadla na 27. 5. 2022; v případě druhém: smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 8. 2020 vč. karty zákazníka bylo prokázáno, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem a dalšími poplatky v celkové výši 12 000 Kč splatit ve 60 týdenních splátkách, kdy splatnost poslední splátky připadla na 21. 10. 2021. Žalovaná však na svůj dluh v obou případech dosud ničeho neuhradila. Předmětné pohledávky za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, oznámení bylo žalované písemně oznámeno.5. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, žalovaná původní věřitelce doložila detaily z internetového bankovnictví (č. l. 22 až 28), ze kterých vyplývají níže tvrzené příjmy žalované. Shora tvrzené příjmy žalované vzal soud za prokázané také z výpisu: příchozí platba z internetového bankovnictví (č. l. 18), detailu účtu za období od 1. 2. 2020 do 26. 8. 2020 (č. l. 19), z detailu účtu druhé strany za období od 1. 6. 2020 do 26. 8. 2020 (č. l. 19) a za období od 1. 6. 2020 do 26. 8. 2020 (č. l. 20).6. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 29. 9. 2023, včetně podacího lístku, vyplynulo, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 6. 2023 vč. včetně dvou seznamů postoupených pohledávek vyplynulo, že původní věřitelka postoupila obě pohledávky na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 6. 2023.8. Tvrzené příjmy žalované vyplynuly z dohody o provedení práce společnosti , právnická osoba, . ze dne 1. 7. 2020, dohody o provedení práce od zaměstnavatele , právnická osoba, , z dohody ze dne 18. 3. 2020, jakož i z dohody o provedení práce ze dne 16. 2. 2021 (č. l. 29) a dohody o provedení práce ze dne 1. 9. 2002 (č. l. 30).9. Tvrzené výdaje ve výši 4 000 Kč na bydlení vyplynuly ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 26. 11. 2020 (č. l. 21) a z čestného prohlášení žalované (č. l. 20).10. Po právní stránce posoudil soud věc takto: pro oba uplatněné nároky (případy) platí shodně následující: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.13. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplý