4 C 266/2024-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaných zaplacení částky 17 387 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným 1. uzavřela s účinností od 1. 3. 2022 podnájemní smlouvu, jejímž předmětem byl byt č. , hodnota, v domě č. p. , Anonymizováno, na adrese , adresa, . Žalovaný 2. přistoupil k podnájemní smlouvě na základě dodatku ke smlouvě č. , hodnota, ze dne 1. 6. 2023, a to od 1. 9. 2023. Žalovaní z bytu utekli, nezaplatili však vyúčtování spotřeby elektrické energie dle faktury žalobkyně č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2024 se splatností 28. 3. 2024 na částku 5 978 Kč a vyúčtování dodávky plynu dle faktury žalobkyně č. , hodnota, ze dne 26. 3. 2024 se splatností 9. 4. 2024 na částku 11 409 Kč, obojí již po odečtení záloh. Kromě dlužné částky v celkové výši 17 387 Kč požadovala žalobkyně také uhrazení smluvního úroku z prodlení ve výši 2 % z dlužné částky za každý započatý měsíc. Žalovaní na svůj dluh neuhradili ničeho ani poté, co jim byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu.4. V daném případě jde o řízení s tzv. cizím prvkem, neboť žalovaní jsou občany Ruska, v České republice mají dle výpisu z Centrální evidence obyvatel evidované trvalé bydliště, a to na adrese , adresa, . Soud se tedy nejdříve zabýval tím, zda je dána pravomoc justičních orgánů České republiky, a jakým právním řádem se právní vztah mezi účastníky řídí. Protože dvoustranná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982, č. 95/1983 Sb., na podnájemní vztah nedopadá, je třeba postupovat podle práva evropského. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je tak dána místem nemovitosti žalovaných v souladu s čl. 24 odst. 1 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Rozhodným právem, podle kterého soud postupoval, je dle čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) právo české (dle místa nemovitosti).5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (důkazy jsou v textu kurzívou).6. Z podnájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným 1. bylo zjištěno, že žalobkyně jako nájemce se zavázala přenechat byt č. , hodnota, umístěný v 6. a 7. nadzemního podlaží domu č. p. , Anonymizováno, stojícího v kat. ú. , adresa, na adrese , adresa, do podnájmu žalovanému 1. jako podnájemci a žalovaný 1. se zavázal hradit podnájemné a zálohy na služby dodávky elektrické energie a plynu (čl. III. smlouvy). Součástí smlouvy je ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 2 % z dlužné částky za každý započatý měsíc prodlení pro případ prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku (čl. III. bod 13. smlouvy). Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2023 s možností prodloužení formou písemných dodatků (čl. II. 1. smlouvy).7. Z dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že od 1. 3. 2022 byla podnájemcem spolu s žalovaným 1. , jméno FO, , nar. 14. 10. 2001.8. Z dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že sjednaná doba nájmu byla prodloužena do 31. 8. 2023.9. Z dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že podnájemné bylo zvýšeno na částku 21 000 Kč.10. Z dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že , jméno FO, , nar. 14. 10. 2001, ukončila podnájem ke dni 31. 8. 2023.11. Z dodatku č. , hodnota, k podnájemní smlouvě bylo zjištěno, že od 1. 9. 2023 se spolu s žalovaným 1. stal podnájemcem žalovaný 2. Co do zbytku zůstala původní smlouva v platnosti.12. Z dokladu (potvrzení) o zajištění ubytování bylo zjištěno, že žalovaný 2. byl do 31. 8. 2024 ubytován na adrese , adresa, . Za vystavení potvrzení byla žalovanému 2. vystavena faktura č. , hodnota, ze 7. 11. 2023 se splatností 21. 11. 2023 vystavena13. Z faktury č. , hodnota, ze 14. 3. 2024 se splatností 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala za spotřebu elektrické energie a plynu v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, částku 5 978 Kč.14. Z mimořádné faktury č. , tel. číslo, ze dne 9. 1. 2024 bylo zjištěno, že za dodávku elektřiny na adresu , adresa, do bytu č. , hodnota, v období od 25. 1. 2023 do 31. 12. 2023 byla vyúčtována částka 14 006,88 Kč.15. Z vyúčtování č. , hodnota, ze dne 13. 2. 2024 bylo zjištěno, že za dodávku plynu na adresu , adresa, do bytu č. , hodnota, v období od 1. 1. 2024 do 23. 1. 2024 byla vyúčtována částka 371,59 Kč.16. Z faktury č. , hodnota, z 26. 3. 2024 se splatností 9. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalovaným za spotřebu plynu v období od 25. 1. 2023 do 23. 1. 2024 částku 11 409 Kč (po odečtení záloh 11 000 Kč).17. Z faktury č. , hodnota, ze 7. 2. 2024 se splatností 8. 3. 2024 bylo zjištěno, že dlužná částka za spotřebovaný plyn v období od 25. 1. 2023 do 23. 1. 2024 byla uhrazena společností , právnická osoba, .18. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.19. Dle § 2247 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2.20. Dle § 2247 odst. 2 o. z. pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu.21. Dle § 2270 odst. 1 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě.22. Dle § 2271 o. z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně.23. Dle § 2274 o. z. nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.24. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Na základě shora uvedeného, po zhodnocení všech uvedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti (bez pochybností o jejich pravosti a pravdivosti), dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém a právním stavu. Mezi žalovanými a žalobkyní byla v souladu s § 2274 a násl. o. z. uzavřena smlouva o podnájmu, na základě které měli žalovaní hradit žalobkyni podnájemné a služby (čl. III. smlouvy). Žalovaní neuhradili žalobkyni částku v celkové výši 17 387 Kč, která jim byla vyúčtována za spotřebovanou elektřinu a plyn v předmětu podnájmu, a to ani po zaslání předžalobní výzvy. Žalovaní na svoji obranu nic netvrdili, a tedy ani neprokázali.26. Na základě shora uvedeného tedy soud vyhověl, a to včetně nároku na smluvní úrok z prodlení, který byl ujednán v podnájemní smlouvě v souladu s § 1970 o. z.27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 495,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 387 Kč sestávající z částky 1 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 360 Kč ve výši 1 335,60 Kč.