5 C 220/2023-65 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 564 Kč spolu s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení neměla žalovaná v období: -) od 3. 1. 2020 do 24. 2. 2020 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 8. 10. 2021 do 10. 3. 2022 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], -) od 11. 3. 2022 do 23. 6. 2022 stran vozidla [registrační značka], VIN: [anonymizováno], sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, ačkoliv byla v daném období vedena jako jeho vlastník/provozovatel a vozidlo bylo současně v registru silničních vozidel evidováno jako provozované. V důsledků této skutečnosti byla žalovaná povinna uhradit příspěvek do garančního fondu žalobkyně, jehož výše byla vypočtena násobkem zákonné denní sazby a počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla uhrazeno. Žalovaná byla k úhradě příspěvku žalobkyní bezvýsledně vyzývána. Vedle neuhrazeného příspěvku: -) ve výši 2 491 Kč za období od 3. 1. 2020 do 24. 2. 2020 stran vozidla [registrační značka], -) ve výši 7 238 Kč za období od 8. 10. 2021 do 10. 3. 2022 stran vozidla [registrační značka], -) ve výši 4 935 Kč za období od 11. 3. 2022 do 23. 6. 2022 stran vozidla [registrační značka], uplatnila žalobkyně také nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním každé dílčí pohledávky po 300 Kč. Žalovaná na svém dluhu neuhradila ničeho ani k následným předžalobním upomínkám žalobkyně. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že vozidlo [registrační značka] sice vlastnila, ale krátce po jeho koupi ho dne 17. 9. 2020 prodala na díly panu [příjmení]. Doplnila, že vozidla bylo zakoupeno na přání přítele, který ale poté prodělal mozkovou mrtvici a nebyl vozidlo schopen provozovat. Ona sama ani nevlastní řidičské oprávnění. 3. Podáním ze dne 18. 1. 2024 vzala žalobkyně k předložené kupní smlouvě svoji žalobu částečně zpět, a to co do částky 7 538 Kč s příslušenstvím a co do částky 5 235 Kč s příslušenstvím, jakožto nárokům uplatněným žalobou ve vztahu k vozidlu [registrační značka]. 4. Podle § 96 o. s. ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela (odst. 1). Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí (odst. 2). Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení (odst. 3). Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání (odst. 4). 5. Hledě skutečnosti, že vzala žalobkyně svoji žalobu vůči žalované co do nároků vztahujících se k vozidlu [registrační značka] zpět, postupoval soud v souladu s § 96 odst. 2 až 4 o. s. ř. a řízení jak ve výroku I. tohoto rozsudku v odpovídajícím rozsahu zastavil. 6. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění: 7. Z evidence registru silničních vozidel bylo zjištěno, že žalovaná byla s platností od 12. 8. 2019 do 26. 2. 2020 vlastníkem a současně i provozovatelem vozidla [registrační značka]. Z Výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 1. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně požadovala na žalované ve lhůtě 60 dnů od doručení úhradu příspěvku ve výši 2 491 Kč z důvodu, že vlastnila/provozovala vozidlo [registrační značka], přičemž v období od 3. 1. 2020 do 24. 2. 2020 neměla uhrazené povinné pojištění z provozu vozidla. Z Upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 10. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná byla opětovně vyzvána k úhradě nedoplatku příspěvku. Z Předžalobní upomínky ze dne 5. 9. 2022 včetně podacího archu bylo zjištěno, že žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána i před samotným podáním žaloby. 8. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 9. Žalobkyně je [název žalobkyně], které podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, (dále jen zákon č. 168/1999 Sb.), náleží příspěvek za každý den porušení povinnosti spočívající mít uzavřené pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen„ povinné ručení“ po celou dobu registrace vozidla v registru vozidel. Vozidlo s [registrační značka], ač evidováno jako provozované, nemělo v období od 3. 1. 2020 do 24. 2. 2020 uhrazené povinné ručení, přičemž vlastníkem/provozovatelem vozidla byla v dotčeném období dle registru silničních vozidel žalovaná. Příspěvek do garančního fondu žalobkyně ve výši 2 491 Kč žalovaná, ač vyzývána, neuhradila. Žalovanou nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že pohledávku již, byť z části, zaplatila. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen osoba povinná k zaplacení příspěvku) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (rozuměno žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odstavce druhého, při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Z třetího odstavce vyplývá, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 13. Ustanovení § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. stanoví výši denní sazby příspěvku a ustanovené § 2a předmětné vyhlášky upravuje nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. 14. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 15. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni provedenými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě k nároku vztahujícímu se k vozidlu [registrační značka], rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 17. Žalovaná byla vlastníkem/provozovatelem vozidla s [registrační značka], a proto byla také povinna stran něj hradit povinné ručení, jak vyplývá z § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož žalovaná tuto povinnost v období od 3. 1. 2020 do 24. 2. 2020 nesplnila, ač bylo vozidlo evidováno jako provozované, založila podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nárok žalobkyně na úhradu příspěvku do jejího garančního fondu ve výši 2 491 Kč, vyplývající z § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Žalobkyně přitom k určení její osoby jako povinné k úhradě příspěvku postupovala v souladu s § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. 18. Žalobkyni vedle práva na zaplacení příspěvku, vzniklo dle § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. i právo požadovat po žalované rovněž náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč a zákonný úrok z prodlení podle § 1968 o. z. ve spojní s § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty poskytnuté žalované k úhradě příspěvku ve Výzvě k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP. 19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 929 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze t