10 C 79/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se žalobou ze dne 24. 7. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 140 000 Kč s příslušenstvím. Pro odůvodnění nároku tvrdil, že žalovaný přesvědčil žalobce, aby vložil další členský vklad do družstva , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, . Jednalo se o podíl žalobce ve výši ½ na nemovitých věcech – pozemek označený jako orná půda č. p. , Anonymizováno, vše zapsáno v , Anonymizováno, . Žalovaný dne 19. 10. 2024 uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 2 400 000 Kč představující hodnotu podílu na výše označených nemovitých věcech a zavázal se ho hradit v pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč počínaje 20. 11. 2024. Žalovaný žalobci ničeho doposud ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), když uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, žalobce souhlasil, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud postupoval dle § 101 odst. 4 o. s. ř.4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených žalobcem, dospěl soud k následujícím závěrům stran skutkového stavu věci. Žalovaný vnesl a předal do družstva , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, podíl ve výši ½ na nemovitých věcech – pozemek označený jako orná půda č. p. , Anonymizováno, , vše zapsáno v , Anonymizováno, na listu vlastnictví , Anonymizováno, /prohlášení vkladatele ze dne 8. 10. 2019/. Žalovaný dne 19. 10. 2024 písemně co do důvodu a výše uznal vůči žalobci dluh ve výši 2 400 000 Kč představující hodnotu podílu na výše označených nemovitých věcech, který mu žalobce poskytl jako záruku /uznání dluhu ze dne 19. 12. 2024/. Žalovaný se zavázal dluh splácet ve splátkách po 20 000 Kč měsíčně s účinností od 20. 11. 2024 /dohoda o vyrovnání dluhu ze dne 19. 10. 2024/. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu za období prosinec 2024 až květen 2025 ve výši 140 000 Kč výzvou ze dne 3. 6. 2025 /předžalobní výzva ze dne 3. 6. 2025/.5. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti ve věci.6. Podle § 2053 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.7. V souzené věci soud dospěl k závěru, že žalobce v žalobě dostatečně uvedl skutečnosti, kterými byl vylíčen skutkový děj, na jehož základě uplatňuje svůj nárok, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci. Dluh, který žalovaný uznal, byl specifikován nezaměnitelným způsobem, kdy byl jednoznačně uveden důvod i výše, částka 2 400 000 Kč představující hodnotu podílu na výše označených nemovitých věcech ve vlastnictví žalobce, který žalobce žalovanému poskytl jako záruku (viz bod 4. rozsudku). Žalovaný byl povinen splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách po 20 000 Kč s účinností od 20. 11. 2024. Do května 2025 neuhradil ničeho. Bylo na žalovaném, aby prokázal neexistenci dluhu, neboť uznání dluhu představuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku uznání. Negativně vymezené tvrzení žalobce, že dluh nebyl řádně hrazen, žalovaným rovněž vyvráceno nebylo. Žalovaný v řízení zůstal zcela pasivní, neexistenci dluhu nijak neprokázal. Soud proto shledal žalobu za zcela důvodnou včetně požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení v souladu s § 1970 o. z. a ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal žádné důvody pro její prodloužení.9. O nákladech řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnému žalobci přiznal vůči žalovanému náhradu účelně vynaložených nákladů tohoto řízení. Jejich výše je představována zaplaceným soudním poplatkem v částce 7 000 Kč; odměnou advokáta za 2 úkony právní služby po 6 700 Kč dle § 6 odst. 1, 7 bod 5., 8 odst. 1., § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, písemné podání ve věci samé – podání žaloby), za jeden úkon právní služby po 3 350 Kč dle § 6 odst. 1, 7 bod 5., 8 odst. 1., § 11 odst. 2 písm. h) vyhl. č. 177/1996 Sb. (výzva k plnění ze dne 3. 6. 2025); z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Ze všech těchto důvodů tedy soud uložil žalovanému nahradit žalobci náklady řízení ve výši 25 100 Kč k rukám jeho zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když soud neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.