7 C 177/2025-43 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 28. 4. 2025 domáhala zaplacení částky 198 488,58 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 22. 6. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Sjednaný úvěrový rámec tvořil 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v částkách ve výši 3,17 % sjednaného úvěrového rámce. Celkem žalovaný načerpal částku 225 617 Kč, uhradil 163 605 Kč. Dle odstavce 6. 1. úvěrových podmínek žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 27. 1. 2025, neboť žalovaný se dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně po zesplatnění eviduje u žalovaného dluh ve výši 195 267,93 Kč na jistině, 1 690,65 Kč na poplatku za pojištění, 1 030 Kč na nákladech za vymáhání a 500 Kč na smluvní pokutě dle článku 7.1 Úvěrových podmínek (za prodlení s hrazením splátky), kapitalizovaný smluvní úrok ke dni podání žaloby ve výši 34 083,41 Kč, smluvní úrok ve výši 25,88 % ročně z částky 195 267,93 Kč za období od 29. 4. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 024,76 Kč za období od 11. 2. 2025 do 28. 4. 2025 a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 198 488,58 Kč od 28. 4. 2025 do zaplacení.2. V podání ze dne 24. 7. 2025 dále žalobkyně uvedla, že v rámci posuzování úvěruschopnosti posuzuje výdajovou a příjmovou stránku žadatele o spotřebitelský úvěr prostřednictvím statistického výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky tzv. MLS, jak na klienta, tak na domácnost klienta, ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet úvěr, žadateli o úvěr je rovněž vypočteno jeho kreditní skóre. Dále byly využity registry SOLUS, NRKI, CEE a ISIR. Pro účely výpočtů si žalobkyně od žalovaného vyžádala výpis z účtu za období od 1. 4. 2022 do 30. 4. 2022, ze kterého zjistila, že měsíční výsledek žalovaného ve výši 43 000 Kč. Z výpisu dále žalobkyně ověřila měsíční zbytné a jednorázové výdaje. Údaje rovněž ověřovala záznamem z telefonního hovoru, kdy se opětovně dotazovala na vyživovací povinnost a měsíční výdaje domácnosti. Žalovaný dále plnil splátky v období od července 2022 do ledna 2025, tedy 2,5 roku. Žalobkyně na základě svých zjištění s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalovaného schopným splácet úvěr.3. Žalovaný podal dne 20. 6. 2025 k elektronickému platební rozkazu odpor, který blíže neodůvodnil.4. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti.5. Dne 22. 6. 2022 uzavřela žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu, v rámci, které žalovanému poskytla revolvingový úvěr č. , hodnota, . Žalovaný při podpisu smlouvy prohlásil, že má čistý měsíční příjem ve výši 43 000 Kč, a že příjem ostatních členů domácnosti činí 30 000 Kč. Úvěrový rámec byl sjednán ve výši 40 000 Kč, roční úroková sazba ve výši 25,88 % ročně. Výše minimální splátky byla sjednána ve výši 3,166 % z úvěrového rámce, tedy 1 266 Kč měsíčně (Smlouva o revolvingovém úvěru ze 22. 6. 2022 včetně příloh – Úvěrové podmínky společnosti , Jméno žalobkyně, . – , Anonymizováno, platné od 2. 5. 2022). Žalobkyně při ověření úvěruschopnosti vycházela z registru SOLUS, JAP_PUJCKA, NRKI, CEE a ISIR. Žalobkyně počítala s čistým měsíčním příjmem žalovaného ve výši 43 000 Kč a příjmem ostatních členů domácnosti ve výši 30 000 Kč, měsíčními výdaji domácnosti 27 000 Kč, že žalovaný bydlí v podnájmu, je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, splátky jiným společnostem činí 20 766 Kč, normativní náklady na bydlení určila ve výši 11 097 Kč, životní minimum členů domácnosti určila na částku 7 440 Kč (Ověření bonity MLS a Karta klienta). Žalovaný měl v době sjednání úvěru 6 jiných existujících splátkových úvěrů s měsíčními splátkami celkem ve výši 19 466 Kč a celkovém dluhu 1 819 318 Kč (Úvěrová zpráva). Žalovaný měl zřízený účet č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, ., kde za měsíc duben 2022 měl celkové příjmy 148 455,28 Kč a výdaje 130 084,22 Kč. Mezi příjmy patřily zejména vklady hotovosti žalovaným (5 000 Kč), příchozí úhrady z jiného účtu žalovaného č. , č. účtu, (10 000 Kč, 20 000 Kč, 50 000 Kč), převodní příkazy KK (30 000 Kč), příchozí úhrada od , jméno FO, (8 250 Kč). Mezi vyšší výdaje patřila platba nájemného (16 500 Kč), platby , jméno FO, (3 600 Kč), další neoznačené platby na účet č. , č. účtu, (2 460 Kč, 7 200 Kč, 29 000 Kč), různá pojištění schopnosti splácet úvěru , právnická osoba, – půjčka 4,6, splácení půjčky 7 , právnická osoba, (9 061 Kč), platba na účet č. , č. účtu, (4 815 Kč) (Výpis z účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, ., kde za měsíc duben 2022). Splátky byly původně ve výši 1 100 Kč, během října 2022 narostly na 6 332 Kč, v této výši zůstaly až do ledna 2025. V lednu 2023 dostal žalovaný první pokutu za pozdní úhradu splátky od června 2023 žalobkyně pravidelně účtovala náklady za vymáhání ve výši 300 Kč, za zpoždění s hrazením splátek. Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 225 617 Kč a žalovaný zaplatil 163 605 Kč (Výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a žalobkyně úvěr zesplatnila výzvou ze dne 27. 1. 2025 odeslanou dne 28. 1. 2025, o čemž žalovaného informovala, žalovaný měl uhradit dlužnou částku do 14 dní od sepsání výzvy (Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 27. 1. 2025 a podací arch ze dne 28. 1. 2025). Následně byl žalovaný vyzván dne 18. 2. 2025 k plnění dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou odeslanou dne 19. 2. 2025 (Předžalobní výzva ze dne 18. 2. 2025 a podací arch ze dne 19. 2. 2025).6. Soud dále neprovedl k důkazu záznam telefonického hovoru s žalovaným, kde měly být ověřeny měsíční výdaje domácnosti a vyživovací povinnosti žalovaného. Tento důkaz soud považuje za nadbytečný, protože toto sdělení žalovaného bylo již obsaženo v revolvingové smlouvě. Žalovaný nadto tyto údaje nesporoval, že by je žalobkyni sdělil.7. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.8. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění účinném do 31. 12. 2023, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odstavce 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu