7 C 287/2025-27 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 10 158Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti vozidla reg. zn. , SPZ, , VIN , VIN kód, , a to v době od 17. 9. 2024 do 31. 12. 2024, čímž porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném příspěvek ve výši 10 158 Kč skládající se ze základu příspěvku ve výši 9 858 Kč (106 dní po 93 Kč) a z poplatku za mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč, který nebyl i přes výzvy dosud žalovaným zaplacen.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.4. Soud po zhodnocení všech listinných důkazů nacházejících se ve spise dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalovaný byl v období od 17. 9. 2024 do 31. 12. 2024 registrovaným provozovatelem vozidla reg. zn. , SPZ, (informace z registru silničních vozidel ze dne 20. 10. 2025). Protože toto vozidlo provozoval bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, byl ze strany žalobkyně výzvou ze dne 6. 2. 2025 vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně ve výši 9 858 Kč. Příspěvek měl žalovaný uhradit do 60 dnů od doručení této výzvy (výzva z 6. 2. 2025 včetně výpisu Sledování zásilek). Žalovaný tuto částku ani přes opakované výzvy neuhradil (upomínka z 29. 4. 2025, výzva k zaplacení dlužné částky z 23. 5. 2025 včetně doručenky, předžalobní upomínka z 18. 6. 2025včetně podacího lístku).5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Povinnost žalovaného jako provozovatele vozidla reg. zn. , SPZ, mít toto vozidlo pojištěné vyplývá z § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Protože žalovaný tuto povinnost nesplnil, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení příspěvku a nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním v souladu s § 45 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek stanoví Ministerstvo financí vyhláškou č. 69/2024 Sb. Denní výše příspěvku dle shora citované vyhlášky činí u předmětného vozidla 93 Kč (§ 45 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 5 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 69/2024 Sb.), výše nákladů činí 300 Kč (§ 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb.). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že dlužnou částku zaplatil.6. Na základě shora uvedeného tedy soud žalobě vyhověl včetně nároku na úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne splatnosti stanovené ve výzvě.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 158 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.8. Při aplikaci § 14b a. t. soud přihlédl k tomu, že žalobkyně podala u zdejšího soudu totožné žaloby (tj. se stejným obsahem, strukturou, řazením vět) týkající se nároku téhož druhu (tj. nároku na příspěvek za porušení zákonné povinnosti sjednat pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla), byť jiných dlužníků. Soud má tak za to, že předmětná žaloba naplňuje znaky ustáleného vzoru uplatňovaného opakovaně týmž žalobcem (resp. jeho zástupcem) ve skutkově i právně obdobných věcech ve smyslu § 14b odst. 1 písm. a) a. t. Dle názoru soudu lze též předpokládat, že stejné žaloby podává žalobkyně i u ostatních obecných soudů dalších dlužníků.9. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.10. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.