11 C 110/2025-30 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou na žalovaném domáhala zaplacení částky 48 551,42 Kč s příslušenstvím představující náklady za poskytnuté zdravotní služby. Uvedla, že žalovanému byla ve dnech od 3. 9. 2023 do 8. 9. 2023 poskytnuta zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení žalobkyně, na základě čehož byl žalovaný, jenž nebyl pojištěn, povinen žalobkyni uhradit náklady na tuto zdravotní péči v celkové výši 113 551,42 Kč. Za účelem úhrady předmětné částky byla dne 22. 11. 2023 žalovanému vystavena faktura č. , Anonymizováno, , znějící na částku 113 551,42 Kč. Žalovaný dne 6. 9. 2023 podepsal se žalobkyní uznání dluhu a následně jí uhradil částku 65 000 Kč. Později již žalovaný ničeho neuhradil, a to ani k předžalobní upomínce ze dne 8. 1. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud za postupu podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal, aniž by nařizoval jednání, neboť seznal, že lze o podané žalobě rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a současně účastníci k výzvě soudu o nařízení jednání nepožádali (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, soud nejprve posoudil svou mezinárodní příslušnost k projednání věci. Ve vztahu k Ukrajině je použitelná smlouva o právní pomoci ve věcech občanských ze dne 28. 5. 2001 uveřejněná pod číslem 123/2002 Sb. m. s. (dále jen „smlouva“). Dle článku 48 odst. 5 smlouvy má k řízení o sporu ze smluvního závazku pravomoc justiční orgán té smluvní strany, na jejímž území má odpůrce bydliště, pobyt, sídlo anebo se zde nalézá sporný nemovitý majetek. Žalovaný má trvalý pobyt na území České republiky, příslušné jsou tak české soudy. Podle článku 48 odst. 2 smlouvy se poměry účastníků v této věci řídí českým právním řádem.5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Z faktury č. , Anonymizováno, a doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně dne 22. 11. 2023 vyúčtovala žalovanému za poskytnutí zdravotních služeb částku 113 551,42 Kč se splatností 22. 12. 2023. Přehled jednotlivých položek poskytnuté péče je uveden v příloze k předmětné faktuře.7. Z uznání dluhu ze dne 6. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný svůj dluh ve výši 65 000 Kč uznal a dále vzal na vědomí, že dlužná částka může dosáhnout až výše 80 000 Kč.8. Ze zálohové faktury č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný měl do 6. 9. 2023 uhradit částku 65 000 Kč.9. Z kopie dokladu žalovaného soud zjistil, že žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny, kterému byl dle dočasného útočiska povolen dočasný pobyt na území Slovenska.10. Z emailu ze dne 8. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný na území Slovenska nezískal nárok na úhradu zdravotní péče poskytnuté v zahraničí.11. Z předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2024 a doručenky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení jeho dluhu ve výši 48 551,42 Kč z titulu poskytnutí zdravotních služeb nejpozději do 7 dnů od obdržení výzvy.12. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovanému byla ve dnech od 3. 9. 2023 do 8. 9. 2023 poskytnuta ve zdravotnickém zařízení žalobkyně zdravotní péče v rozsahu, jež je uveden v příloze k faktuře č. , Anonymizováno, . Dotazem na zahraniční pojišťovnu bylo zjištěno, že žalovaný v uvedené době nebyl účasten veřejného zdravotního pojištění. Vynaložené náklady na poskytnou zdravotní péči ve výši 113 551,42 Kč tak žalobkyně vyúčtovala žalovanému, a to fakturou č. , Anonymizováno, , splatnou 22. 12. 2023. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 65 000 Kč, následně však již ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy ze dne 8. 1. 2024.13. Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by zbývající pohledávku zaplatil nebo, že by v uvedené době byl zdravotně pojištěn.14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.15. Dle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.16. Dle § 2636 odst. 2 o. z., příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů.17. Dle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.18. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. Dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem.20. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o péči o zdraví ve smyslu § 2636 a násl. o. z. ve spojení se zákonem o zdravotních službách. Vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče pojištěn, nebyly žalobkyní vynaložené náklady uhrazeny zdravotní pojišťovnou, ale povinnost k jejich zaplacení v souladu s § 2636 odst. 2 o. z. ve spojení s § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách přešla na žalovaného.21. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj zbývající dluh řádně a včas nesplnil, dostal se s plněním dluhu podle § 1968 o. z. do prodlení a vedle samotné částky 48 551,42 Kč je povinen žalobkyni zaplatit v souladu s § 1970 o. z. i úrok z prodlení, běžící ode dne 23. 12. 2023, tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury č , Anonymizováno, , až do zaplacení, ve výši řídící se § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 543 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 943 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, žaloba).