18 C 56/2025-46 – Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 94 705 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši , částka, , které se žalovaný zavázel splácet spolu s poplatky v 21měsíčních splátkách po , částka, . Celkem tak měl splatit , částka, . Žalovaný splátky řádně a včas nehradil. Žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil pouze 5 000 Kč. Žalovaná částka se tak skládá z jistiny ve výši 48 370,06 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 46 334,94 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 602,36 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 353,35 Kč, dále žalobkyně požadovala rovněž zaplacení úroků ve výši 12,75 % p. a. z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení. K posouzení úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila majetkovou situaci žalovaného z pracovní smlouvy a z výpisů z bankovního účtu, současně byl ověřen insolvenční rejstřík. Smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise soud dospěl k následujícím skutkovým zjištění.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a smluvních podmínek soud zjistil, že se v uvedené smlouvě společnost , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem ve výši 49 705 Kč splatit celkem částkou 99 705 Kč. Úroková sazba dle smlouvy činila 86 % jako pevná po celou dobu trvání smlouvy, RPSN činilo 134,42 %. Celková dlužná částka byla splatná formou 21měsíčních splátek vždy ke konci splátkového období, které bylo nastaveno jako měsíční, výše jedné splátky činila 4 748 Kč.5. Z potvrzení o provedení transakce č. l. 35 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho účet dne , datum, částku 50 000 Kč pod VS , var. symbol, , ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno „SMLOUVA C. , Anonymizováno, “.6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný při žádosti o úvěr uvedl, že je nájemníkem, má středoškolské vzdělání, je ženatý, nemá vyživovací povinnost k dětem, pracuje na plný úvazek jako , Anonymizováno, , čisté příjmy činí 40 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 25 000 KČ, externí splátky 3 000 Kč, odhadované měsíční výdaje 6 000 Kč. Čistý příjem žalovaného měl být ověřen dokumenty, a to pracovní smlouvou , Anonymizováno, a výpisy z bankovního účtu za , Anonymizováno, .7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že dne , datum, byla společností , právnická osoba, pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy č. , hodnota, postoupena na žalobkyni8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že společnost , právnická osoba, informovala žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy číslo , hodnota, , a to včetně příslušenství této pohledávky, na žalobkyni. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě částky 130 590,28 Kč do 10 dnů od data doručení dopisu.9. Z předžalobní výzvy včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného dne , datum, k úhradě dlužné částky ve výši 102 178,98 Kč do , datum, .10. Z tabulky umoření na č. l. 31 soud zjistil, že ke dni , datum, žalovaný na úvěrovou smlouvu uhradil celkem 5 000 Kč.11. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.12. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedenou částku splatit formou 21měsíčních splátek, výše jedné splátky činila 4 748 Kč, celkem měl uhradit 99 705 Kč. Žalovaný žalobkyni uhradil pouze 5 000 Kč. Při posouzení úvěruschopnosti žalovaného bylo vycházeno z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 40 000 Kč, celkového příjmu domácnosti 65 000 Kč, externích splátek 3 000 Kč a z odhadovaných měsíčních výdajů 6 000 Kč. Žalovanému byla před podáním žaloby zaslána předžalobní výzva. Uvedená pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni dne , datum, , o čemž byl žalovaný informován.13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.14. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.19. Podle § 588 o. z. platí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.24. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.25. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, podle § 2395 o. z. smlouvu o úvěru, na kterou dopadá i zákon o spotřebitelském úvěru, když žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval v postavení spotřebitele podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 zákona o spotřebitelském ú