19 C 297/2025-37 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne 19. 9. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 250 000 Kč s příslušenstvím z titulu nevrácené zápůjčky poskytnuté na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 12. 9. 2022 mezi žalobkyní a žalovaným. Předmětem smlouvy byla částka ve výši 300 000 Kč. Smluvní strany se dohodly, že žalobkyně předá žalovanému v termínu do 15. 9. 2022 bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného předmětnou částku a žalovaný se zavázal, že částku 300 000 Kč vrátí žalobkyni ve dvou splátkách tak, že částka ve výši 150 000 Kč bude uhrazena do 30. 4. 2023 a druhá částka ve výši 150 000 Kč bude uhrazena nejpozději do 30. 4. 2024 na účet žalobkyně. Smluvní strany sjednaly zápůjčku bezúročnou, avšak v případě prodlení žalovaného s vrácením zapůjčené částky se stává splatnou zbývající část zapůjčené částky a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení navýšené o 5 % bodů. Na poskytnutou zápůjčku žalovaný ke dni první splátky, tj. ke dni 30. 4. 2023 nezaplatil ničeho, tedy počínaje dnem 1. 5. 2023 se stala splatnou celá zápůjčka ve výši 300 000 Kč. Následně přes opakované výzvy žalobkyně jí byla uhrazena dne 8. 11. 2024 částka ve výši 50 000 Kč. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky, žalovaný na výzvu nikterak nereagoval.2. Žalovaný ve svém podání ze dne 9. 10. 2025 sdělil, že dlužnou částku ve výši 250 000 Kč nerozporuje, dodal, že s žalobkyní spolupracoval více než 20 let, chtěl se s ní domluvit na splátkách dluhu, kdyby mohl k začátku roku 2026 zaplatit cca 100 000 Kč a pak po splátkách, či v polovině roku 2026 další větší částku. Na tom se však v průběhu září roku 2025 nedohodli. Rozporoval, že zápůjčka byla bezúročná, respektive pro zpoždění s úhradou byl domluven úrok ve výši 5 % bodů. Uvedl, že s žalobkyní, která byla jeho klientem spolupracoval do srpna/ září 2025, do té doby fakturoval za služby a prováděl práce, a do té chvíle nedostal žádnou výpověď smlouvy o spolupráci. V září 2025 zjistil, že byly učiněny kroky ke konci spolupráce, byl mu zaslán dopis o neuznání nároku z fakturovaného, celkem šest faktur v částce 50 085 Kč, o kterých se domníval, že jsou započítávány k umazány, rozporuje celkovou částku, nikoliv uznání dluhu, ten hodlá uhradit. Uhrazení částky by bylo pro něho likvidační z důvodů, že má tři děti, na které platí alimenty a k tomu všemu závažné zdravotní komplikace. Požádal o uznání závazku, jejich započtení a splátkový kalendář tak, aby byl schopen do jednoho roku uhradit daný dluh.3. Žalobkyně k vyjádření žalovaného uvedla, že se splátkovým kalendářem nesouhlasí, žalovaným byla ujišťována o zaplacení dlužné částky, zůstalo jen u slibů. Do doby, než podala žalobu žalovaný kromě jediné splátky ničeho dalšího neuhradil a o svůj závazek vůči žalobkyni se nezajímal. Odkázala na článek IV. smlouvy o zápůjčce, kde byly sjednány zákonné úroky z prodlení navýšené o 5 % bodů. K námitce započtení uvedla, že byla ve smluvním vztahu se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , nicméně, nikoliv se žalovaným jako fyzickou osobou a pohledávky, které žalovaný započítává nejsou vzájemné. Tvrzení žalovaného nenaplňuje zákonné podmínky započtení, jde o neexistující pohledávky třetí osoby.4. Žalovaný se ani přes předvolání k jednání soudu doručenou mu do vlastních rukou dne 8. 11. 2025 nedostavil, z nařízeného jednání se neomluvil, výslovně nepožádal o odročení jednání, soud tedy dne 27. 1. 2026 jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému zjištění:6. Ze smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 12. 9. 2022 mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem soud zjistil, že předmětem zápůjčky je částka 300 000 Kč, která měla být zapůjčena tak, že částka ve výši 150 000 Kč bude uhrazena zapůjčitelem nejpozději do 30. 4. 2023 a částka ve výši 150 000 Kč bude uhrazena nejpozději do 30. 4. 2024 (čl. III.). Smluvní strany sjednali zápůjčku bezúročnou. V případě prodlení vydlužitele s vrácením zapůjčené částky se stává splatnou zbývající část zapůjčené částky a vydlužitel je povinen zaplatit zapůjčiteli zákonné úroky z prodlení navýšené o 5 % bodů (čl. IV.)7. Z výpisu účtu žalobkyně soud zjistil, že 13. 9. 2022 byla žalobkyni odeslána na účet žalovaného částka ve výši 300 000 Kč.8. Z výpisu účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 8. 11. 2024 byla na účet žalobkyně připsána částka 50 000 Kč označena – splátka , Anonymizováno, .9. Z výzvy k vrácení zápůjčky ve výši 250 000 Kč a zaplacení úroku z prodlení ze dne 4. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 15. 9. 2025. Součástí výzvy je doručenka. Výzva byla doručena žalovanému dne 15. 9. 2025.10. Soud provedl důkazy předložené žalobkyní, a to dopis ze dne 29. 8. 2025 o neuznání faktur včetně doručenky, daňovými doklady č. , hodnota, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , a výpis z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, Vzhledem k tomu, že se jedná o důkazy, které prokazují smluvní vztah mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, nikoliv žalovaného jako fyzické osoby, soud se těmito důkazy nezabýval a nehodnotil, neboť neměly význam pro rozhodnutí ve věci.11. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu.12. Mezi účastníky byla dne 12. 9. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalovanému částku 300 000 Kč s tím, že první část zápůjčky ve výši 150 000 Kč bude uhrazena žalovaným do 30. 4. 2023, druhá část zápůjčky ve výši 150 000 Kč bude uhrazena do 30. 4. 2024. Zápůjčka byla bezúročná, smluvní strany sjednaly, že v případě prodlení žalovaného s vrácením zapůjčené částky se stává splatnou zbývající část zapůjčené částky a žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení navýšené o 5 % bodů. Žalovaný první splátku splatnou dne 30. 4. 2023 neuhradil a dostal se do prodlení dnem 1. 5. 2023. Dne 8. 11. 2024 uhradil žalovaný částku ve výši 50 000 Kč, zůstatek jistiny tak činí 250 000 Kč, jehož zaplacení se žalobkyně domáhá.13. Po právní stránce soud věc posoudil dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), upravujících smlouvu o zápůjčce a dle § 1970 o. z.14. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.15. Dle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemné plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojování vlastní pohledávky a splnit svůj vlastní dluh.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považujete se za ujednanou výše takto stanovená.17. Dle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.18. Po zhodnocení všech důkazů a právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o zápůjčce a poskytnutí zápůjčky žalovanému v souladu se smlouvou. Naopak žalovaný neprokazoval, že by zápůjčku vrátil v plném rozsahu nebo, že by tento jeho závazek zanikl jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal vrácení zápůjčky v souladu se smlouvou, neboť nesplnil první splátku zápůjčky ve výši 150 000 Kč do 30. 4. 2023 a následně ani druhou splátku, je nárok žalobkyně na zaplacení zbývající jistiny po právu. Neuhrazením splátky splatné 30. 4. 2023 se žalovaný dostal do prodlení ode dne 1. 5. 2023. Podle smluvního akceleračního ujednání se stala splatnou i zbývající část zápůjčky, tedy celá dosud neuhrazená částka. Takové ujednání není projevem smluvní autonomie stran a v civilní praxi bývá považováno za platné a účinné, neboť upravuje okamžik splatnosti závazku při porušení splátkového režimu. Žalobkyně má právo požadovat úrok z prodlení, neboť úrok z prodlení byl sjednán ve výši zákonných úroků z prodlení navýšených o 5 % bodů. Prodlení žalovaného nastalo dne 1. 5. 2023, tj. v prvním pololetí roku 2023. Pro toto období se zákonná úroková sazba pohybovala na úrovni 15 % ročně. K této sazbě smluvní strany sjednaly přirážku + 5 % bodů, vzhledem k tomu výsledná smluvní sazba činí 20 % ročně. Tato sazba byla žalobkyní uplatněná ve dvoufázové podobě, a to z částky 300 000 Kč od 1. 5. 2023 do 8. 11. 2024 a z částky 250 000 Kč od 9. 11. 2024 do zaplacení odpovídající částečné úhradě 50 000 Kč, kterou provedl žalovaný v listopadu 2024. V posuzované věci činí smluvní sazba 20 % ročně, je transpa