4 C 100/2026-17 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 43 640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené mezi ní a žalovaným dne 22. 10. 2024 dodávala na sjednané odběrné místo – , adresa, , elektřinu. Smlouva byla sjednána na dobu od 22. 10. 2024 do 30. 9. 2026. Odběr elektřiny za dobu od 22. 10. 2024 do 18. 3. 2025 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 35 608 Kč, splatnou dnem 7. 4. 2025. Odběr elektřiny za dobu od 19. 3. 2025 do 5. 6. 2025 vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 17 032 Kč, splatnou dnem 23. 6. 2025. Žalovaný na svůj celkový dluh ve výši 52 640 Kč uhradil toliko částku 9 000 Kč a zbývá mu tak k úhradě částka 43 640 Kč, která nebyla dosud uhrazena, ač byl žalovaný k zaplacení upomínán. Vedle žalované částky požadovala žalobkyně úroky z prodlení ve výši dle příslušných právních předpisů.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V daném případě jde o řízení s tzv. cizím prvkem, neboť žalovaný je občanem Ruské federace, v České republice má však dle výpisu z Centrální evidence obyvatel evidované trvalé bydliště. Protože dvoustranná Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ze dne 12. 8. 1982, č. 95/1983 Sb., na předmětný smluvní vztah nedopadá, je třeba postupovat podle práva evropského. Pravomoc a příslušnost zdejšího soudu k projednání věci je tak dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 18 odst. 2 nařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis). Rozhodným právem, podle kterého soud postupoval, je dle čl. 6 odst. 1 nařízení č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), právo české.4. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.5. Z listinných důkazů nacházejících se ve spise učinil soud tato skutková zjištění (důkazy jsou v textu kurzívou):6. Z návrhu smlouvy sdružených služeb dodávky elektřiny ze dne 22. 10. 2024 soud zjistil, že žalovaný požádal žalobkyni o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , byt č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží.7. Z potvrzení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. , Anonymizováno, soud zjistil, že smlouva byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena s účinností od 22. 10. 2024 pro odběrné místo , adresa, , byt č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . patro, do kterého se žalobkyně zavázala počínaje dnem 22. 10. 2024 dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 30. 9. 2026.8. Z řádné faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto fakturou byla žalobkyní vyúčtována žalovanému dodávka elektřiny za dobu od 11. 1. 2024 do 13. 1. 2025 ve výši 35 608 Kč. Faktura byla splatná dnem 7. 4. 2025.9. Z mimořádné (konečné) faktury č. , hodnota, soud zjistil, že touto fakturou byla žalobkyní vyúčtována žalovanému dodávka elektřiny za dobu od 19. 3. 2025 do 5. 6. 2025 ve výši 17 032 Kč. Faktura byla splatná dnem 23. 6. 2025.10. Z výzvy k plnění ze dne 17. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 43 640 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě.11. Na základě provedeného dokazování tak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi účastníky byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně dodávala žalovanému do sjednaného odběrného místa , adresa, , byt č. , Anonymizováno, v , Anonymizováno, . nadzemním podlaží, elektřinu. Dodávka elektřiny byla žalobkyní následně žalovanému vyúčtována fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 35 608 Kč a fakturou č. , hodnota, na částku ve výši 17 032 Kč, přičemž žalovaný, který se zavázal za dodanou elektřinu zaplatit, dosud na dlužné částky uhradil toliko 9 000 Kč a zbývá mu tak ještě uhradit celkem 43 640 Kč.12. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny v souladu s § 50 odst. 2 věta prvá zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni cenu za dodanou elektřinu a cenu za související služby v elektroenergetice. Žalobkyně prokázala, že vůči žalovanému své povinnosti ze smlouvy splnila, žalovaný však za dodanou elektřinu neuhradil sjednanou kupní cenu. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, a soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Nezaplacením ceny odebrané elektřiny se žalovaný zároveň dostal do prodlení s placením žalovaného závazku a žalobkyni tak vůči němu vznikl nárok dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), požadovat vedle nedoplatku ceny za odebranou elektřinu také úroky z prodlení, a to ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 946 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 746 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, žaloba), neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.