6 C 248/2025-35 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Návrhem podaným dne 29. 5. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 40 164 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazené dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese , adresa, , uskutečněné pro žalovaného na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 20. 2. 2023. Za období od 10. 3. 2023 do 19. 6. 2024 neuhradil žalovaný vystavenou fakturu č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2024 s datem splatnosti 5. 2. 2024 znějící na částku 29 748 Kč, fakturu č. , hodnota, ze dne 14. 3. 2024 s datem splatnosti 2. 4. 2024 znějící na částku 7 058 Kč a fakturu č. , hodnota, ze dne 20. 6. 2024 s datem splatnosti 8. 7. 2024 znějící na částku 3 358 Kč, kdy na předmětné faktury neuhradil ničeho. Žalobkyně se dále domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení. Ačkoliv byl žalovaný k úhradě dlužné částky vyzván dne 26. 3. 2025 s tím, že pokud tak neučiní, bude se žalobkyně svých práv domáhat soudní cestou, na svůj dluh ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovanému soud uložil, aby se v téže lhůtě písemně vyjádřil o připojené žalobě. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, ačkoli jim předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek § 115a o. s. ř.4. Na základě předložených důkazů soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu ve věci. Ze smlouvy o sdružených služeb dodávky plynu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 20. 2. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu pro odběrné místo , adresa, , do kterého se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu, a žalovaný se naopak zavázal za spotřebovanou elektřinu zaplatit žalobkyni úplatu. Žalobkyně vyúčtovala elektřinu řádnou fakturou za elektřinu k zákaznickému účtu č. , hodnota, , na částku 36 806 Kč (29 748 +7 058) s datem splatnosti 2. 4. 2024, mimořádnou fakturou za elektřinu k zákaznickému účtu č. , hodnota, , na částku 29 748 Kč s datem splatnosti 5. 2. 2024. a mimořádnou (konečnou) fakturou za elektřinu k zákaznickému účtu č. , hodnota, , na částku 40 164 Kč s datem splatnosti 8. 7. 2024. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po výzvě k plnění ze dne ze dne 26. 3. 2025, kdy žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 16. 4. 2025.5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva mezi účastníky trhu s elektřinou a plynem ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svou povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektrické energie a s tím spojených služeb, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami a ceníkem zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu a s tím spojené služby právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedené faktury. Žalovaný netvrdil, tím spíše neprokázal, že by předmětný dluh uhradil, či tento zanikl jiným způsobem. Soud tak s ohledem na uvedené žalobě jako důvodné vyhověl.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 807 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 607 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů (výzva k plnění, podání návrhu na zahájení řízení) dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky, neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.9. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal soud důvody.