7 C 10/2026-40 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 32 481,64 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že její právní předchůdkyně (, právnická osoba, , IČO , Anonymizováno, ) uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovanému byly na základě uzavřené smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které mohl čerpat bezúčelově a opakovaně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu se smluvním úrokem, poplatky a náklady ve výši dle článku 8 Smluvních podmínek. Žalovaný svým povinnostem nedostál, když na sjednaný úvěr zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 14 569,54 Kč a načerpal 32 107,47 Kč, Úvěr byl žalobkyní zesplatněn ke dni 27. 5. 2024 dle článku 11 Smluvních podmínek. Dne 21. 10. 2024 byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni s tím, že žalobkyni nezaplatil žalovaný na dluh již ničeho. Žalobkyně na základě uvedeného požaduje po žalovaném zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 27 071,32 Kč, dlužného poplatku ve výši 900 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 4 510,32 Kč do 27. 5. 2024, kapitalizovaných úroků ve výši 2 611,82 Kč od 28. 5. 2024 do 21. 10. 2024, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1 684,69 Kč od 28. 5. 2024 do 21. 10. 2024, úroků ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 071,32 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 971,32 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení. Žalovaný byl ze strany žalobkyně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, na tuto však nereagoval a ničeho neuhradil.2. V podání ze dne 3. 2. 2026 po výzvě soudu žalobkyně sdělila, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně řádně a s odbornou péčí. Vzala v potaz sociální a demografická data a informace z interních a externích databází. Dále právní předchůdkyně vyhodnocovala transakce na běžném účtu žalovaného a zjistila, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši 30 000 Kč. Dále v doplnění ze dne 11. 2. 2026 uvedla, že nemá k dispozici kopie dokladů, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně vycházela při hodnocení úvěruschopnosti.3. Žalovaný zůstal nečinný a k podané žalobě se nevyjádřil.4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:6. Z osobních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, ze Standardních informací o spotřebitelském úvěru a z automatizovaného zpracování identifikačních dat žalovaného (Verification Rule Evaluations) soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 23. 6. 2023 podepsána smlouva o spotřebitelském úvěru. Smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal je právní předchůdkyni vrátit spolu se smluvním úrokem ve výši 54 % ročně. Celková částka při okamžité splatnosti byla ve výši 39 787,49 Kč. Úvěr měl žalovaný uhradit ve splátkách dle rozpisu plateb.7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1 (řádek 34) a Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a Prohlášení pravosti podpisu soud zjistil, že s účinností ke dni 21. 10. 2024 byla pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným vycházející ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, postoupena na žalobkyni.8. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne 22. 4. 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného, že pokud do 30 dní dluh nezaplatí, bude jeho dluh zesplatněn.9. Z Oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku ze dne 11. 11. 2024 soud zjistil, že žalovaný byl dopisem ze dne 21. 10. 2024 obeznámen o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za ním ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, na žalobkyni.10. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby dopisem ze dne 31. 12. 2024 žalobkyní vyzván, aby zcela vyrovnal svůj dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , a to ve lhůtě do 15. 1. 2025.11. Z Potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 1. 10. 2023 částku 839,32 Kč, dne 15. 9. 2023 částku 419,52 Kč, dne 23. 6. 2023 částku 30 000 Kč a dne 31. 7. 2023 částku 843,13 Kč.12. Z Tabulky umoření (transakční výpis) soud zjistil, že žalovaný v průběhu splácení úvěru načerpal 32 102,47 Kč a uhradil 14 569,54 Kč.13. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila propojený celek událostí představující skutkový stav věci.14. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:15. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23. 6. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které poskytla žalovanému téhož dne peněžní prostředky, které byl žalovaný oprávněn čerpat opakovaně do výše 30 000 Kč a žalovaný se je zavázal ve výši nejméně minimální splátky se smluvním úrokem ve výši 54 % ročně splácet. Žalovaný svým povinnostem ze smlouvy nedostál, když právní předchůdkyni žalobkyně uhradil pouze částku 14 569,54 Kč, načerpal 32 102,47 Kč. S účinností ke dni 21. 10. 2024 přešla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným ze smlouvy o úvěru na žalobkyni s tím, že žalobkyni žalovaný neuhradil ničeho dalšího, a to ani k výzvě ze dne 31. 12. 2024, ve které mu byla poskytnula lhůta k dobrovolnému plnění do 15. 1. 2025. Soud přes opakované výzvy nebyl schopen učinit skutkový závěr ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyní žalobkyně.16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.18. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 do 31. 12. 2023, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.19. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Podle § 87 odst. 1,2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.21. Podle § 580 odst. 1 o. z., v účinném znění, neplatné je právní