7 C 39/2026-60 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 4. 11. 2025 domáhala zaplacení částky 20 813 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 12. 2. 2025 uzavřela s žalovaným úvěrovou smlouvu prostřednictvím webových stránek www., Anonymizováno, .cz. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému dne 12. 2. 2025 poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem ve výši 495 Kč a pevným úrokem ve výši 735 Kč, který měl zaplatit u druhé až osmé splátky. Celý úvěr měl žalovaný uhradit v 24měsíčních splátkách, následně však dvakrát dne 14. 4. 2025 a 16. 5. 2025 prodloužil splatnost splátky za poplatek 1 485 Kč. Žalovaný však neplnil povinnosti řádně a včas, proto žalobkyně úvěr ke dni 5. 9. 2025 zesplatnila. Celkem za trvání úvěru žalovaný uhradil žalobkyni částku 3 122 Kč. Žalobkyně se touto žalobou domáhá jistiny ve výši 14 373 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti smlouvy 970 Kč, úroků ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč, smluvních pokut celkem ve výši 1 500 Kč a zákonného úroku z prodlení.2. V podání ze dne 23. 2. 2026 dále žalobkyně uvedla, že v rámci posuzování úvěruschopnosti posuzuje výdajovou a příjmovou stránku žadatele o spotřebitelský úvěr prostřednictvím statistického výpočtu limitu nejvyšší měsíční splátky tzv. MLS, jak na klienta, tak na domácnost klienta, ověřuje, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet úvěr, žadateli o úvěr je rovněž vypočteno jeho kreditní skóre. Dále byly využity registry SOLUS, NRKI, CRIBIS a ISIR. Žalovaný uvedl v žádosti, že má příjem 40 000 Kč měsíčně, ostatní členové domácnosti 35 000 Kč měsíčně, splátky jiným společnostem činily 13 044,44 Kč měsíčně, splátky v rámci žalobkyně byly ve výši 2 372,52 Kč, nová splátka měla být 1 360 Kč, náklady na bydlení počítala žalobkyně ve výši 6 388 Kč a životní minimum členů domácnosti bylo ve výši 8 510 Kč měsíčně. Dle NRKI se žalovaný po celou dobu splácení nedostal do prodlení se splácením jiných závazků. Žalobkyně na základě svých zjištění s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalovaného schopným splácet úvěr.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Účastníci byli vyzváni, aby sdělili soudu v určené lhůtě, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se nevyjádří, má soud za to, že nemají proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), a § 115a o. s. ř). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný na výzvu soudu nereagoval, kdy soud má tedy za to, že nemá proti postupu podle § 115a o. s. ř. žádné námitky. Soud tak věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a rozsudek veřejně vyhlásil.5. Na základě provedených důkazů zjistil soud ve věci následující skutečnosti.6. Dne 12. 2. 2025 uzavřela žalobkyně s žalovaným úvěrovou smlouvu, v rámci, které žalovanému poskytla částku 15 000 Kč, žalovaný vrátit celkem ve 24měsíčních splátkách částku celkem 20 640 Kč. Splátka činila 625 Kč měsíčně, k první splátce byl přičten poplatek ve výši 495 Kč a ke druhé až osmé splátce byl přičten úrok ve výši 735 Kč měsíčně. Smlouva byla ze strany žalovaného podepsána prostřednictvím podpisového kódu zaslaného SMS. (Úvěrová smlouva ze dne 12. 2. 2025, INFORMAČNÍ MEMORANDUM o zpracování osobních údajů ke dni 6. 1. 2025, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Sazebník platný od 4. 11. 2022). Žalobkyně při ověření úvěruschopnosti z NRKI a vlastního hodnocení. Žalobkyně počítala s čistým měsíčním příjmem žalovaného ve výši 40 000 Kč a příjmem ostatních členů domácnosti ve výši 35 000 Kč, splátky jiným společnostem uvedené v žádosti ve výši 5 000 Kč. (Posouzení úvěruschopnosti klienta a Karta klienta). Žalovaný měl v době sjednání úvěru 5 jiných existujících splátkové úvěry s měsíčními splátkami ve výši 500 Kč, 235 Kč, 521 Kč, 2 027 Kč a 1 376 Kč a 5 úvěrů z kreditních karet – 2 * revolvingový úvěr, 3 * kreditní kartu (Úvěrová zpráva). Žalovanému byla poskytnuta jistina ve výši 15 000 Kč (Opis výpisu proplacení smlouvy ze dne 12. 2. 2025). Žalovaný nehradil splátky řádně a včas a žalobkyně úvěr zesplatnila výzvou ze dne 5. 9. 2025 odeslanou dne 5. 9. 2025, o čemž žalovaného informovala, žalovaný měl uhradit dlužnou částku do 14 dní od sepsání výzvy, předtím byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu výzvou ze dne 21. 7. 2025 (Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 5. 9. 2025 a podací arch ze dne 5. 9. 2025, výzva ze dne 21. 7. 2025 a podací lístek ze dne 22. 7. 2025). Následně byl žalovaný vyzván dne 3. 10. 2025 k plnění dluhu prostřednictvím právního zástupce žalobkyně předžalobní výzvou odeslanou dne 6. 10. 2025 (Předžalobní výzva ze dne 3. 10. 2025 a podací arch ze dne 6. 10. 2025).7. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 1. 9. 2024, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Podle § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.13. Podle § 580 odst. 1 o. z., v účinném znění, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžadují.14. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník