18 C 350/2020-18 — Obvodní soud pro Prahu 4

Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalovaná, který je dle registru silničních vozidel provozovatelkou vozidla [registrační značka], neměla v době od 25. 11. 2018 do 21. 4. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a je tedy povinna zaplatit příspěvek do garančního fondu ve výši 12 728 Kč (148 dní × 86 Kč) a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Účastnice řízení souhlasily s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z listin předložených žalobkyní, jíž pojistitelé dle § 1 prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. sdělují údaje o vzniku, přerušení, změně a zániku pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná byla v době od 25. 11. 2018 do 21. 4. 2019 registru silničních vozidel vlastníkem a provozovatelem nákladního automobilu [registrační značka], [VIN kód], který je jiným nákladním automobilem, než který je nebo má být v registru zapsán jako tahač návěsů nebo tahač přívěsů, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg přičemž vozidlo nebylo během těchto 148 dnů pojištěno (zjištěno z výzev žalobkyně). Psaním ze dne 25. 7. 2019, doručeným žalované nejpozději dne 6. 8. 2019, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužného příspěvku do 30 dnů (zjištěno z výzvy ze dne 25. 7. 2019 a z potvrzení České pošty o doručení). Psaním ze dne 3. 10. 2019 žalobkyně opětovně vyzvala žalovanou k úhradě a poučila jo o jeho právech a povinnostech a následcích nevyhovění (zjištěno z výzvy ze dne 3. 10. 2019). Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalovaná coby vlastník vozidla porušila povinnost sjednat si pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně žalovanou vyzvala včas k úhradě příspěvku a také ji poučila o případných následcích neuposlechnutí výzvy. Žalovaná příspěvek neuhradila. Dle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je žalovaná povinna za každý ze 148 dnů, kdy vozidlo nebylo pojištěno, zaplatit žalobkyni příspěvek v částce 86 Kč (§ 2 odst. 1 písm. o/ prováděcí vyhlášky). Žalobkyně má dále právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v částce 300 Kč (§ 2a prováděcí vyhlášky). Dne 9. 9. 2019 byla žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky v zákonné výši, jež je stanovena vládním nařízením č. 351/2013 Sb. Všemi výše uvedenými listinami má soud za prokázanou důvodnost žaloby a proto jí vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 13 028 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 189 Kč.