60 C 59/2018-168 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 12. 3. 2018 domáhala vypořádání společného jmění manželů. Žalobu odůvodnila tím, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4, č. j. [spisová značka]. Žalobkyně původně navrhovala vypořádat jednak byt specifikovaný ve výrokové části rozsudku v hodnotě 4 000 000 Kč, jednak osobní automobil zn. Lexus LS600 v hodnotě 300 000 Kč. Požadovala, aby byl byt přikázán do jejího vlastnictví s tím, že žalovanému vyplatí na vypořádacím podílu 2 000 000 Kč. Automobil měl být přikázán do vlastnictví žalovaného s tím, že žalobkyni bude na vypořádacím podílu vyplacena částka 150 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném úhradu poloviny nákladů na pronájem nemovitosti, kam se ještě za trvání manželství odstěhovala s dcerou, a to od 1. 1. 2017 do pravomocného skončení řízení. 2. Žalovaný se shodl s žalobkyní, že má být do jeho vlastnictví přikázán osobní automobil Lexus. Nad rámec položek uvedených žalobkyní k vypořádání navrhl osobní automobil Mini v hodnotě 248 000 Kč, který měl být přikázán do vlastnictví žalobkyně jako protihodnota za osobní vůz Lexus, dále prsten Cartier a kabelku Chanel. K bytu uvedl, že tento by měl být vypořádán dle výše finančních prostředků, které zaplatil každý z manželů při jeho nákupu. Kupní cena bytu představovala částku 2 650 000 Kč. Z toho částka 1 600 000 Kč byla zaplacena z výlučných prostředků žalovaného, jež dostal darem od své matky, která prodala nemovitost ve Vietnamu a darovala získané finanční prostředky žalovanému za účelem koupi bytu, když se posléze za ním do České republiky přistěhovala. Částku 1 600 000 Kč žalovaný a jeho příbuzní postupně vkládali na účet vedený u Komerční banky. Zbytek kupní ceny ve výši 1 050 000 Kč byl zaplacen jednak ze společné zápůjčky manželů ve výši 400 000 Kč ze dne 1. 7. 2010 od [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova] a jednak ze společných finančních prostředků manželů ve výši 650 000 Kč. 3. Žalobkyně v reakci na tvrzení žalovaného začala následně tvrdit, že na koupi předmětného bytu dala ze svých výlučných prostředků 72 000 USD, které dostala od své matky. 4. Při ústním jednání konaném dne 15. 5. 2019 se strany sporu shodly na tom, že předmětem vypořádání SJM bude pouze bytová jednotka, přičemž se strany shodly rovněž na její vypořádací hodnotě ve výši 4 000 000 Kč. Při ústním jednání konaném dne 26. 7. 2019 bylo zastaveno řízení ohledně vypořádání obou osobních automobilů, prstenu, kabelky a ohledně nákladů na zajištění bydlení žalobkyně za dobu od opuštění společné domácnosti do budoucnosti. 5. Soud konstatuje, že v této věci jde o řízení s cizím prvkem, když oba účastníci řízení jsou státními příslušníky Vietnamské socialistické republiky mající bydliště na území České republiky. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Vietnamskou socialistickou republikou o právní pomoci ve věcech občanských a trestních vyhlášená ve Sbírce zákonů pod č. 98/1984 Sb. otázku pravomoci projednat a rozhodnout danou věc, tedy vypořádání SJM, přímo neupravuje. Ve svém čl. 19 však upravuje problematiku týkající se osobních a majetkových vztahů manželů. Soud toto ustanovení použil analogicky a vyšel z toho, že, jsou-li oba manželé občany jedné smluvní strany a mají bydliště na území druhé smluvní strany, jejich osobní a majetkové vztahy se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž jsou občany. Justiční orgány smluvní strany, jejímiž jsou občany oba manželé, jsou příslušné k rozhodování o jejich osobních a majetkových vztazích. V případě, že v době zahájení řízení mají manželé svoje bydliště na území druhé smluvní strany, jsou příslušné také orgány této smluvní strany. 6. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný a prokázaný následující skutkový stav věci: 7. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), že hodnota bytu k vypořádání představuje částku 4 000 000 Kč, že byt byl koupen v roce 2010 za cenu 2 650 000 Kč, že starší dcera žije s žalobkyní, mladší dcera žije společně se žalovaným. 8. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 18. 3. 2005, pravomocně rozvedeno ke dni 11. 10. 2017. Z manželství se narodily dvě dcery. (viz spis [spisová značka]) 9. Účastníci řízení jsou v režimu SJM vlastníky bytu specifikovaného ve výrokové části rozsudku. (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne 11. 10. 2017) 10. Dne 25. 6. 2010 byla na účet vedený na jméno žalovaného vložena v hotovosti částka 3 x 300 000 Kč, když vklad provedli [anonymizováno] [celé jméno tlumočníka] [anonymizováno], [příjmení] [příjmení] [jméno] a [jméno] [příjmení] [jméno]. Téhož dne pak byla na tentýž účet vložena i částka 700 000 Kč, v hotovosti, bez uvedení další identifikace transakce. Dne 2. 7. 2010 byla v hotovosti na tentýž účet vložena částka 400 000 Kč, opět bez uvedení další identifikace transakce. (viz výpis z Komerční banky ze dne 7. 7. 2010) 11. Svědkyně [celé jméno tlumočníka] [anonymizována dvě slova], matka žalovaného, při svém výslechu nejprve uvedla, že prodala ve Vietnamu dům, protože žalovaný potřeboval peníze na nákup bytu v ČR. Nevzpomínala si na žádné okolnosti kolem prodeje domu, nevěděla, za jakou cenu jej prodala, ani v jaké měně jej prodávala. Posléze vypověděla, že dům prodávala se svým manželem, který je již mrtev a který vše vyřizoval, protože ona ležela tehdy v nemocnici. On také předal žalovanému peníze. Žádné podrobnosti ohledně koupě předmětného bytu si nepamatovala. Vzpomněla si, že žalovanému dala v hotovosti 40 000 USD, při jeho návštěvě ve Vietnamu. Nevzpomínala si na to, že by žalovanému dávala peníze opakovaně. Po smrti manžela se odstěhovala do ČR, kde bydlí společně se žalovaným. Ve Vietnamu pracovala jako učitelka ve školce. (viz svědecká výpověď [příjmení] [jméno] [příjmení]) 12. Svědkyně [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova], sestra žalovaného, při svém výslechu uvedla, že v roce 2009 navštívila Vietnam a rodiče jí dali pro žalovaného 20 000 USD na koupi bytu. Jednalo se o jejich úspory. Rodiče prodali ve Vietnamu dům a získanou částku poskytli žalovanému na koupi bytu, a to tak, že svědkyně z návštěvy ve Vietnamu v roce 2009 přivezla pro žalovaného 20 000 USD a téhož roku si žalovaný z Vietnamu také od rodičů přivezl dalších 20 000 USD. Matka pak žalovanému po příbuzných poslala dalších 3 x 300 000 Kč. Ve všech případech se dle názoru svědkyně jednalo o půjčky. K půjčce 400 000 Kč svědkyně vypověděla, jednak že tuto částku půjčila žalobkyni a žalovanému v roce 2010, protože měla volné prostředky, pak že tuto částku půjčila žalovanému, což měl žalovaný stvrdit svým podpisem v „ sešítku“ svědkyně, dále že ji žalovanému neposkytla najednou, nýbrž po částech, když 100 000 Kč bylo poskytnuto v roce 2012, 200 000 Kč v roce 2013 a 100 000 Kč v roce 2014. U předání druhé části byla přítomna i žalobkyně. Svědkyně v rámci doplňujících dotazů uvedla, že peníze žalovanému půjčila předtím, než si koupil byt, a až následně v roce 2012 o tomto učinila písemný záznam. Její matka celý život pracovala jako obchodnice. (viz svědecká výpověď [celé jméno žalovaného] [anonymizována dvě slova]) 13. Svědkyně [příjmení] [jméno] [jméno], manželka bratrance žalovaného, při svém výslechu uvedla, že od své rodiny ve Vietnamu dostala půjčku 6 000 USD, aby mohla odjet za manželem, který již třetí rok pobýval v ČR. Po příjezdu do Čech pak na příkaz manžela odnesla do banky hotovost ve výši 300 000 Kč a poslala ji na účet žalovaného. Jednalo se o půjčku z vlastních prostředků na koupi bytu žalovaného. (viz svědecká výpověď [příjmení] [jméno] [jméno]) 14. Svědek [celé jméno tlumočníka] [příjmení] [příjmení], známý žalobkyně, při svém výslechu uvedl, že jej žalobkyně v roce 2009 nebo 2010 požádala, aby jí z Vietnamu přivezl hotovost ve výši 9 000 USD nebo 9 200 USD. Peníze převzal na letišti od neznámé osoby a v ČR je předal žalobkyni, aniž by mu bylo známo, k čemu jsou určeny. (viz svědecká výpověď [celé jméno tlumočníka] [příjmení] [příjmení]) 15. Svědkyně [celé jméno tlumočníka] [anonymizována dvě slova], kamarádka žalobkyně, při svém výslechu uvedla, že ji žalobkyně požádala, aby jí z Vietnamu přivezla peníze na koupi bytu. Začátkem roku 2010 ji takto přivezla cca 10 000 USD, které převzala na letišti od matky žalobkyně. (viz svědecká výpověď [celé jméno tlumočníka] [anonymizována dvě slova]) 16. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], neteř žalovaného, při svém výslechu uvedla, že jí v roce 2006 babička půjčila 15 000 USD, protože chtěla začít v ČR podnikat, s tím, že je vrátí, až o ně babička požádá. V roce 2009 nebo 2010 byla vyzvána k vrácení peněz s tím, že je má vrátit na účet žalovaného, který je potřebuje na koupi bytu, což také svědkyně učinila. Babička má ve Vietnamu obchod. (viz svědecká výpověď [příjmení] [jméno] [příjmení]) 17. Svědek [celé jméno tlumočníka] [anonymizována dvě slova], bratranec žalovaného, při svém výslechu uvedl, že si v roce 2006 půjčil od matky žalovaného 300 000 Kč, které na její př