12 C 20/2019-212 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci se domáhají vůči žalované částky každý 282.500 Kč s příslušenstvím s tím, že mají nárok na úhradu jedné čtvrtiny kupní ceny členského podílu v bytovém družstvu spojeného s nájmem bytu. Otec žalobců, [jméno] [příjmení], jenž zemřel dne [datum], byl do 14. 2. 1998 manželem žalované, se kterou se společně za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu spojeného s nájmem bytu. V pozůstalostním řízení po [celé jméno žalobce] soud rozhodl mj. tak, že dva dědicové (žalobci) nabývají rovným dílem právo na vypořádání společného družstevního podílu odpovídajícího ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině družstevního podílu. Žalovaná dne 6. 9. 2017 převedla družstevní podíl za kupní cenu 1, 130.000 Kč, aniž by jim odpovídající část plnění poskytla. Neučinila tak ani poté, co ji dopisem ze dne 9. 10. 2017 vyzvali k úhradě dlužných částek v termínu do 30. 10. 2017. 2. Žalovaná nárok neuznává a činí sporným, že družstevní podíl byl předmětem SJM otce žalobců a žalované a právo na vypořádání dotčeného družstevního podílu bylo majetkovou hodnotou, která byla předmětem aktiv dědictví po otci žalobců. Žalovaná namítla promlčení uplatněného nároku. Vedle toho nesouhlasila s výši uplatněného nároku, neboť by se mělo vycházet ze stavu i obvyklé ceny podíle v době zániku společného nájmu a společného členství rozvedených manželů v družstvu. Později svou obranu rozvinula o další skutková tvrzení, na jejichž základě mělo dojít mezi ní a bývalým manželem k uzavření dohody o zrušení práva společného nájmu bytu. 3. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne [datum] sňatek se [celé jméno žalobce], [datum narození], jejich manželství bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum] [celé jméno žalobce] zemřel dne [datum] (prokázáno rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], úmrtním listem ze dne [datum]). Žalovaná společně s manželem [celé jméno žalobce] se za trvání manželství stali společnými členy družstva a nabyli družstevního podílu v [anonymizována čtyři slova], [IČO], spojeného s nájmem bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ul. [číslo]. Společného jmění manželů nebylo dohodou ani soudním rozhodnutím v zákonné lhůtě vypořádáno, a proto se transformovalo včetně členství v družstvu ani družstevního podílu, ze zákona na podílové spoluvlastnictví. Po smrti [jméno] [příjmení] [název soudu] usnesením pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] potvrdil v pozůstalostním řízení nabytí poloviny družstevního podílu k bytu v [anonymizována čtyři slova], [IČO], s bývalou manželkou [celé jméno žalované], [datum narození], spojeného zejména s právem nájmu bytu [číslo] ve [obec], [ulice] ul. [adresa], poz. synovi [celé jméno žalobce], [datum narození] a poz. dceři [celé jméno žalobkyně], [datum narození], rovným dílem. Každému z žalobců vznikl ke dni smrti zůstavitele nárok na vypořádání právě ¼ uvedeného družstevního podílu (prokázáno usnesením [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], protokol o jednání před soudním komisařem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], námitky proti protokolaci ze dne [datum]). Dne 6. 9. 2017 uzavřela žalovaná smlouvu o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu, jejímž předmětem se stal převod členských práv a povinností souvisejících s užíváním bytu [číslo] umístěného v [anonymizováno] NP budovy [adresa], ulice [ulice], [obec], a to na podkladě zmocnění k takovému úkonu [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Za převod členských práv a povinností žalované žalovaná utržila částku 1.130.000 Kč. Část kupní ceny korespondující se čtvrtinovým podílem každého z žalobců činí 282.500 Kč (prokázáno smlouvou o převodu družstevního podílu spojeného s členstvím v bytovém družstvu ze dne 6. 9. 2017, plná moc ze dne 6. 9. 2017 udělená [celé jméno žalobkyně] [celé jméno žalované], plná moc ze dne 6. 8. 2017 udělená [celé jméno žalobce] [celé jméno žalované]). Žalobci dopisem ze dne 9. 10. 2017 svůj nárok uplatnili a vyzvali žalovanou k úhradě částky odpovídající dědickému usnesení. Lhůtu k plnění stanovili do 30. 10. 2017. Žalované dále dne 23. 8. 2018 zaslali předžalobní výzvu dle § 142a o.s.ř. Žalovaná žalobcům ničeho nezaplatila (prokázáno předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 10. 2017). <b><i>4. Podle § 2991 zákona č. 89/2012, občanský zákoník (dále jen „o.z.“) odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</b></i> <b><i>Podle § 1475 a násl. o. z. odst. 1 dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle odst. 2 pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci. Podle odst. 3 komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.</b></i> <b><i>Podle § 737 zákona o obchodních korporacích odst. 1 na dědice družstevního podílu přechází nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu, včetně práv a povinností s tím spojených. Podle odst. 2 družstevní podíl, který byl ve společném jmění manželů, přechází na pozůstalého manžela; k tomu se přihlédne při vypořádání dědictví.</b></i> <b><i>Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud.</b></i> <b><i>Podle § 551 o.z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.</b></i> <b><i>Podle § 552 o.z. o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle.</b></i> <b><i>Podle § 553 o.z. odst. 1 o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.</b></i> <b><i>Podle § 554 o.z. ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.</b></i> <b><i>Podle § 705 odst. 2 obč. zák. odst. 1 nedohodnou-li se rozvedení manželé o nájmu bytu, soud na návrh jednoho z nich rozhodne, že se zrušuje právo společného nájmu bytu. Současně určí, který z manželů bude byt dále užívat jako nájemce. Podle odst. 2 nabyl-li práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu jeden z rozvedených manželů před uzavřením manželství, zanikne právo společného nájmu bytu rozvodem; právo byt užívat zůstane tomu z manželů, který nabyl práva na nájem bytu před uzavřením manželství. V ostatních případech společného nájmu družstevního bytu rozhodne soud, nedohodnou-li se rozvedení manželé, na návrh jednoho z nich o zrušení tohoto práva, jakož i o tom, kdo z nich bude jako člen družstva dále nájemcem bytu; tím zanikne i společné členství rozvedených manželů v družstvu.</b></i> Pro absenci tvrzení o době uzavření dohody, soud mohl jenom předpokládat v návaznosti na zánik společného jmění manželů rozvodem v roce 1998, že by se na smluvní ujednání bývalých manželů měla vztahovat úprava dle zák. č. 40/1964 Sb. <i>Podle rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 354/15 pokud se nejedná o případ uvedený v § 705 odst. 2 věta první obč. zák., do tří let od zániku manželství nedošlo dohodou ani rozhodnutím soudu ke zrušení práva společného nájmu družstevního bytu a k dohodě či rozhodnutí o tom, kdo z bývalých manželů bude jako nájemce, a jestliže následně v této lhůtě nedošlo ani k vypořádání hodnoty členského podílu dohodou či soudním vypořádáním, přechází hodnota členského podílu do podílového spoluvlastnictví bývalých manželů s tím, že každému z bývalých manželů bude přináležet jedna polovina této hodnoty. Odepřít přiznání této hodnoty pak v zásadě není možné, neboť tím by došlo„ de facto“ k odnětí vlastnického práva bez náhrady.“</i> <i>Podle rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 2036/2008 (zopakovaný například v rozh. sp. zn. 22 Cdo 3044/2011 při oceňování členského podílu v bytovém družstvu v rámci vypořádání společného jmění manželů - bývalých společných nájemců družstevního bytu a společných členů bytového družstva - je třeba vyjít ze stavu družstevního bytu i obvyklé ceny členského podílu v době zániku společného nájmu družstevního bytu a společného členství rozvedených manželů v družstvu.</i> 5. Každý z žalobců pravomocně nabyl dědictví, jehož součástí je - nikoliv právo na vypořádání družstevního podílu s žalovanou, odpovídající ke dni úmrtí zůstavitele jedné polovině členského podílu (jak uvedeno v rozhodnutí o pozůstalosti) - ale jedna polovina členského podílu v bytovém družstvu (§ 737 ZOK), jak vyplývá §1633 a §1635 o.z., podle nichž dědí žalobci pozůstalost stejným dílem. Žalobci tudíž měli dle § 1143 o.z. právo navrhnout zrušení vlastnictví a vypořádání spoluvlastníků, ačkoli to rozhodnutí