18 C 298/2021-15 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se, svou žalobou, doručenou zdejšímu soudu dnem 20. 4. 2021, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky, jako příspěvku žalovaného za nepojištěné vozidlo. 2. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvodila žalobkyně z ustanovení § 4, odst. 1, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, když podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je, dle ustanovení § 4, odst. 6, zmiňovaného zákona, doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává vždy po uplynutí nejméně 30 dnů, od doručení této výzvy. Žalobkyně tvrdila, že odeslala žalovanému výzvu dne 30. 1. 2020, žalovanému byla výzva doručena dnem 14. 2. 2020. 3. Při zjišťování údajů o vozidle, o neexistenci pojištění a povinné osobě, vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15, odst. 1 až 3, zmiňovaného zákona, přičemž žalobkyně, v této souvislosti, zjistila, že nákladní automobil, jiný než podle písmene r, s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný, nicméně, žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy ČR, dálkovým způsobem, informaci o tom, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 5576528. Podle § 4, odst. 2, zmiňovaného zákona, se při určení osoby, povinné k zaplacení příspěvku, má za to, že osoba, zapsaná jako vlastník vozidla, v registru silničních vozidel, je vlastníkem vozidla, a osoba, zapsaná jako provozovatel vozidla, v registru silničních vozidel, je provozovatelem vozidla, přičemž žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl, ode dne 7. 5. 2019 do dne 25. 6. 2019, k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1, odst. 2, zmiňovaného zákona. Vozidlo tak nebylo pojištěno 50 dní a žalovaný, tímto svým jednáním, porušil zákonnou povinnost předmětné vozidlo pojistit, a proto žalobkyni, dle ustanovení § 4, odst. 1, zmiňovaného zákona, vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4, odst. 3, zmiňovaného zákona, se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1, odst. 2, zmiňovaného zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň, dle ust. § 4, odst. 4, zmiňovaného zákona, platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně, v souladu s § 4, odst. 6, zmiňovaného zákona, zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 15. 3. 2020. Z toho tedy žalobkyně dovozovala, že žalovaný neuzavřel pojistnou smlouvu, týkající se uvedeného vozidla, a tedy, konkrétně, pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou uvedeným vozidlem. 4. Žalovaný se k podané žalobě však vůbec nevyjádřil a zůstal nečinným. 5. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a to dle ust. § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). 6. Z provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl, v době ode dne 7. 5. 2019 do dne 25. 6. 2019, dle záznamů v registru vozidel, provozovatelem vozidla, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla: [anonymizováno], když, v uvedené době, ohledně jmenovaného vozidla, neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou uvedeným vozidlem (prokázáno údaji o vozidle). Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatil, ač byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzýván (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku, sledováním zásilek a informacemi o zásilkách). 7. Za zmiňované období (ode dne 7. 5. 2019 do dne 25. 6. 2019) a tedy za dobu 50 dnů, bylo předmětné vozidlo nepojištěno, když, v uvedeném období byl prokazatelně vlastníkem vozidla žalovaný, vozidlo bylo, dle záznamu v registru silničních vozidel, provozované, ale, současně k němu nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti. 8. Žalovanému tedy vznikla povinnost k zaplacení příspěvku, dle § 4, odst. 1, zákona (viz níže – bod [číslo]), jakož i nákladů, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, a tedy dle § 4, odst. 1, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu, způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 9. V rámci tohoto řízení ovšem žalovaný netvrdil, a též ani neprokázal, že by dlužnou částku, v celkové výši 4 600 Kč, zaplatil, takže soud nakonec uzavírá, že žalobu vyhodnotil jakožto zcela důvodnou. 10. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4, zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), je žalovaný povinen zaplatit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo v jeho vlastnictví provozováno bez pojištění odpovědnosti. 11. Výše příspěvku je stanovena v ust. § 4, odst. 3, zákona o pojištění odpovědnosti, a v na něj navazujícím ust. § 2, odst. 1, písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti. Tato denní sazba je vynásobena počtem dní, kdy bylo předmětné vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a tedy v rozsahu 50 dní. 12. Splatnost příspěvku nastala, v souladu s § 4, odst. 7, zákona o pojištění odpovědnosti (30 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku), splatnost nákladů na upomínání a vymáhání nastala na základě doručení upomínky. Příslušenství pohledávky je odůvodněno § 1968, o. z., neboť dlužník (zde žalovaný), který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení, a dle § 1970, o. z., může věřitel (zde žalobkyně) po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení úroku z prodlení. 13. Na základě výše uvedeného shledal tedy soud žalobu důvodnou, jak již bylo řečeno výše, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 14. Lhůty k plnění soud určil podle ust. § 160, odst. 1, věty prvé, o. s. ř.. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. 16. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku, v částce 400 Kč, a z nákladů zastoupení žalobkyně advokátkou, které náleží odměna, stanovená dle § 6, odst. 1, a § 14b, vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč, za každý ze tří úkonů právní služby, realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, před žalobní výzva, podání žaloby), a celkem tedy 600 Kč, dále i tři náhrady hotových výdajů, v paušální výši 100 Kč, dle § 14b, odst. 5, písm. a) a. t., a celkem tedy ve výši 300 Kč, jakož i náhrada za jednadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty, z částky 900 Kč, a to ve výši 189 Kč.