18 C 345/2021-22 — Obvodní soud pro Prahu 4

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalobkyně se svým návrhem domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 30. 4. 2019 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 2. 7. 2020. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni jako novému věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2020, a to s účinností ke dni 23. 3. 2020, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani na výzvu předžalobní. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná. Ve věci bylo rozhodnuto dne 2. 11. 2021 bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. Soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla po prověření její úvěruschopnosti dne 30. 4. 2019 uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit v devíti pravidelných měsíčních splátkách po 615 Kč společně s úrokem ve výši 24,90 % ročně a smluvními poplatky za poskytnutí úvěru. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr zesplatnila ke dni 2. 7. 2020. Pohledávka byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni jako novému věřiteli na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 3. 2020, a to s účinností ke dni 23. 3. 2020, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalovaná ničeho neuhradila, a to ani na výzvu předžalobní. Dluh žalované vůči žalobkyni tak činí částku 1 188,65 Kč, jež sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši 580,36 Kč a dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 608,29 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou částku zaplatila. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovaným byla uzavřena v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přičemž závazek z ní žalované vzniklý, tedy povinnost vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky, nebyl žalovanou řádně a včas splněn, čímž se žalovaná po uplynutí lhůty splatnosti dostala do prodlení, a vznikla jí tak vedle povinnosti zaplatit smluvní pokutu sjednanou ve smyslu § 2048 o. z. povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z., a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Celá pohledávka byla žalobkyni postoupena jako novému věřiteli dle § 1879 o. z. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 188,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.