18 C 384/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se svým návrhem zaplacení výše uvedené částky s odůvodněním, že je příspěvkovou organizací zřízenou zastupitelstvem hl. m. [obec], která je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků. Dne 22. 11. 2012 provedla žalobkyně odtah motorového vozidla [registrační značka] tak, jak je uvedeno v protokolu [číslo] provozovatelem byl ke dni provedení odtahu žalovaný. Úkon byl proveden podle § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Cena za nucené odtahy a parkovné je stanovena příslušným nařízením hl. m. [obec], dluh žalovaného v částce 81 600 Kč představuje parkovné v částce 50 Kč denně od 15. 10. 2014 do data vydání vozidla, tedy 3. 4. 2019. Žalovaný ani po výzvě neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Ve věci bylo rozhodnuto dne 11. 11. 2021 bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Z provedených listinných důkazů má soud za prokázané, že, že žalobkyně je organizací, jejímž hlavním účelem je zabezpečení materiálně technického zázemí pro oblast hlavního města Prahy (nařízení, ověření, zřizovací listina). Dne 22. 11. 2012 v 10:35 hodin byl sepsán protokol o odtahu vozidla [registrační značka], k odstranění došlo vlastníkem komunikace na základě § 27 zákona č. 361/2000 Sb., vozidlo bylo složeno na místě odtahu téhož dne v 10:35 hodin (protokol o odtahu vozidla). Provozovatelem předmětného vozidla byl v době odtahu a střežení žalovaný. Maximální cenou za parkovné od 15. 10. 2014, tedy ode dne, od nějž žalobkyně parkovné požaduje, je dle nařízení částka 50 Kč denně (maximální cena za nucené odtahy vozidla). Vozidlo bylo žalovanému předáno 3. 4. 2019 a celkový počet dní, kdy bylo předmětné vozidlo parkováno a střeženo tak činí 1 632 dní (protokolem o předání). Žalovaný ničeho na celkovou dlužnou částku 81 600 Kč neuhradil na výzvu k úhradě ani na výzvu předžalobní (vrácená zásilka, výzva k úhradě, předžalobní výzva). Opak v řízení netvrdil ani neprokázal. 6. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný porušil povinnosti stanovené mu zákonem č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, a proto v souladu s ust. § 27 tohoto zákona rozhodl vlastník komunikace o odstranění vozidla, a to na náklad jeho provozovatele. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se dnem následujícím po dni splatnosti do prodlení s plněním dle § 1968 o. z., a je proto podle § 1970 o. z. povinen zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené soud žalobě plně vyhověl. 7. Lhůty k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 252,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 264 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 81 600 Kč sestávající z částky 4 380 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 380 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 4 380 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 040 Kč ve výši 2 948,40 Kč.